Studie ukazuje, že antipsychotika zvyšují zdravotní riziko u pacientů s demencí

Studie ukazuje, že antipsychotika zvyšují zdravotní riziko u pacientů s demencí

V aktuálnímBritish Medical JournalVe studii vědci hodnotí vedlejší účinky spojené s užíváním antipsychotik u lidí s demencí.

Role antipsychotik v léčbě demence

Jedinci s diagnózou demence zažívají funkční poškození a progresivní kognitivní úpadek. Mezi běžné psychologické a behaviorální příznaky demence patří úzkost, deprese, apatie, agrese, delirium, podrážděnost a psychóza.

Pro zvládnutí psychických a behaviorálních příznaků demence jsou pacienti běžně léčeni antipsychotiky. Národní institut pro zdraví a péči ve Spojeném království v současné době doporučuje použití antipsychotik pouze v případě, že nelékové intervence jsou neúčinné při zmírňování behaviorálních a psychologických příznaků demence. Během nedávné pandemie koronavirového onemocnění 2019 (COVID-19) však došlo k nárůstu užívání antipsychotik v důsledku blokovacích opatření a nedostupnosti nefarmaceutické léčby.

Ve Spojeném království jsou risperidon a haloperidol jedinými antipsychotiky schválenými pro léčbu behaviorálních nebo psychologických symptomů demence. V roce 2003 americký Úřad pro kontrolu potravin a léčiv (FDA) upozornil na rizika, jako je mrtvice, tranzitorní ischemická ataka a mortalita spojená s užíváním risperidonu u starších dospělých s demencí.

Na základě několika zpráv ze studií byly ve Spojeném království, USA a Evropě formulovány regulační směrnice s cílem omezit nevhodné předepisování antipsychotik pro léčbu behaviorálních a psychologických příznaků demence. Dosud jen málo studií poskytlo důkazy o souvislosti mezi předepisováním antipsychotik u starších dospělých s demencí a rizikem několika onemocnění, jako je infarkt myokardu, žilní tromboembolismus, ventrikulární arytmie a akutní poškození ledvin.

O studiu

Současná studie zkoumala riziko nežádoucích účinků spojených s antipsychotiky u velké kohorty dospělých s demencí. Některé nepříznivé výsledky, které byly v této studii uvažovány, byly žilní tromboembolismus, mrtvice, srdeční selhání, ventrikulární arytmie, zlomeniny kostí, infarkt myokardu, pneumonie a akutní poškození ledvin.

Více než 98 % populace Spojeného království je registrováno v systému všeobecných lékařských služeb National Health Service (NHS). Všechna relevantní data byla shromážděna z elektronických zdravotních záznamů Clinical Practice Research Datalink (CPRD), které jsou propojeny s více než 2 000 praktickými lékaři. CPRD zahrnuje databáze Aurum a GOLD, které lze obecně považovat za reprezentativní pro populaci Spojeného království.

Byli přijati lidé starší 50 let, u kterých byla diagnostikována demence. Důležité je, že žádný z účastníků studie nedostal antipsychotickou intervenci rok před diagnózou.

Výzkumníci použili shodný návrh kohorty, ve kterém byl každý pacient, který užíval antipsychotické léky po počáteční diagnóze demence, spárován pomocí metody odběru vzorků hustoty výskytu. Tato metoda zahrnovala až 15 náhodně vybraných pacientů, u kterých byla diagnostikována demence ve stejný den, ale nebyla jim předepsána antipsychotická medikace.

Antipsychotika zvyšují riziko nežádoucích účinků u pacientů s demencí

V obou kohortách byl průměrný věk účastníků 82,1 let. Celkem 35 339 účastníkům bylo během sledovaného období předepsáno antipsychotikum.

Průměrný počet dní mezi první diagnózou demence a datem prvního předpisu antipsychotik byl 693,8 dne pro Aurum a 576,6 dne pro GOLD. Nejčastěji předepisovanými antipsychotiky byly risperidon, haloperidol, olanzapin a quetiapin.

Současná populační studie zjistila, že dospělí s demencí, kterým jsou předepsána antipsychotika, mají vyšší riziko žilního tromboembolismu, infarktu myokardu, mrtvice, srdečního selhání, zápalu plic, zlomenin a akutního poškození ledvin než neuživatelé. Toto pozorování bylo založeno na analýze 173 910 dospělých s demencí vybraných z obou databází.

Zvýšené riziko nežádoucích účinků bylo nejčastěji pozorováno mezi současnými a nedávnými uživateli antipsychotik. Po 90 dnech užívání antipsychotik bylo riziko žilního tromboembolismu, pneumonie, akutního poškození ledvin a cévní mozkové příhody vyšší než u neužívajících. Antipsychotika však neměla žádný vliv na riziko ventrikulární arytmie, apendicitidy a cholecystitidy.

Ve srovnání s užíváním risperidonu byl haloperidol významně spojen se zvýšeným rizikem pneumonie, zlomenin kostí a akutního poškození ledvin. Přestože nežádoucí účinky haloperidolu byly vyšší než nežádoucí účinky kvetiapinu, nebyly mezi risperidonem a kvetiapinem pozorovány žádné významné rozdíly v riziku zlomenin, srdečního selhání a infarktu myokardu. Riziko pneumonie, cévní mozkové příhody, akutního poškození ledvin a žilního tromboembolismu bylo nižší u kvetiapinu než u risperidonu.

Závěry

Současná studie vrhá světlo na to, jak antipsychotika ovlivňují starší lidi s demencí. Užívání těchto léků bylo spojeno s mnoha vážnými vedlejšími účinky, jako je mrtvice, akutní poškození ledvin, zápal plic, žilní tromboembolismus, srdeční selhání a infarkt myokardu.

V budoucnu je třeba tato rizika, spolu s cerebrovaskulárními příhodami a mortalitou, brát v úvahu při přijímání regulačních rozhodnutí ohledně použití antipsychotik k léčbě demence u starších dospělých.

Zdroje: