Ranní ptáci mohou mít nižší riziko cukrovky a srdečních chorob než ti, kteří vstávají pozdě

Ranní ptáci mohou mít nižší riziko cukrovky a srdečních chorob než ti, kteří vstávají pozdě

Studie zveřejněná v časopise Experimentální fyziologie zdůrazňuje, že lidé s časným chronotypem konzumují více tuku v klidu a během cvičení a jsou citlivější na inzulín. Budete více fyzicky aktivní po celý den a máte nižší riziko cukrovky 2. typu.

Lernen: Ein früher Chronotyp mit metabolischem Syndrom begünstigt die Fettoxidation in Ruhe und bei körperlicher Betätigung im Verhältnis zur insulinstimulierten nicht-oxidativen Glukoseverwertung. Bildnachweis: Unitone Vector/Shutterstock

pozadí

Chronotyp označuje fyziologické preference člověka být aktivní a bdělý v různých denních dobách. Ovlivňuje cyklus spánku a bdění, fyzickou aktivitu, bdělost, chuť k jídlu a tělesnou teplotu.

Raní chronotypové (raní vstávající) dávají přednost vstávání brzy ráno a zahájení každodenních aktivit. Mívají nižší riziko kardiovaskulárních a metabolických onemocnění. Naproti tomu pozdní chronotypy (pozdní vstávající) zůstávají dlouho vzhůru a večer se cítí aktivnější a vzhůru. Mívají poruchy energetického metabolismu a zvýšené riziko inzulinové rezistence.

V aktuální studii vědci hodnotili dynamiku energetického metabolismu v časných a pozdních chronotypech během odpočinku a cvičení.

Návrh studie

Studovaná populace zahrnovala 51 dospělých s metabolickým syndromem. Byli kategorizováni jako rané chronotypy (n = 24) nebo pozdní chronotypy (n = 27) na základě jejich odpovědi na dotazník ráno-večer.

Preference energetického metabolismu účastníků byly hodnoceny tak, že jim bylo umožněno provádět středně až vysoce intenzivní cvičení na běžícím pásu.

Pro měření preference energetických paliv byla stanovena oxidace sacharidů i tuků v klidu a během cvičení. Dále byla hodnocena srdeční frekvence a hodnocení vnímané námahy. Byly také stanoveny vzorce fyzické aktivity, složení těla a citlivost na inzulín pro neoxidační využití glukózy.

Důležité postřehy

Analýza metabolických parametrů odhalila, že rané chronotypy mají vyšší VO2max (maximální využití kyslíku během cvičení) a neoxidační výdej glukózy než pozdní chronotypy.

Úroveň fyzické aktivity byla vyšší u raných chronotypů. Byli aktivnější ráno a v poledne než pozdní chronotypy.

V klidových podmínkách vykazovaly rané chronotypy vyšší oxidaci tuků než pozdní chronotypy. Při střední a vysoké intenzitě cvičení vykazovaly obě skupiny zvýšenou oxidaci sacharidů. Časné chronotypy si však udržovaly vyšší úrovně oxidace tuků za všech podmínek zatížení.

Během mírného cvičení maximální využití kyslíku významně korelovalo s oxidací tuků a metabolickou flexibilitou (preference sacharidů nebo tuků). Významná korelace byla také pozorována mezi indexem tělesné hmotnosti (BMI) a odpoledním sedavým chováním.

Tělesná hmotnost i citlivost na inzulín významně korelovaly s lehkou fyzickou aktivitou. Pozoruhodně byla pozorována významná korelace mezi oxidací tuků a neoxidačním odstraňováním glukózy během vysoce intenzivního cvičení.

Studijní význam

Studie ukazuje, že rané chronotypy s metabolickým syndromem spotřebují více tuku během odpočinku a cvičení než jejich pozdní chronotypy. Tato metabolická aktivita u časných chronotypů nezávisí na fyzické zdatnosti a lehké fyzické aktivitě za den.

Časné chronotypy mají také vyšší citlivost na inzulín než pozdní chronotypy, což snižuje jejich náchylnost k diabetu 2. typu. Zůstávají méně sedavé po celý den a věnují se více fyzické aktivitě ráno a v poledne, což pomáhá dále zlepšovat metabolickou citlivost na inzulín.

Ačkoli rané i pozdní chronotypy mohou během cvičení posunout preferenci paliva směrem k oxidaci sacharidů, pozdní chronotypy preferují jako zdroj energie sacharidy před tukem.

Jak uvedli vědci, variace ve vzorcích cyklu spánku a bdění a cirkadiánních rytmech (vnitřních tělesných hodinách) by mohly být zodpovědné za metabolické rozdíly mezi časnými a pozdními chronotypy.

Profesor Steven Malin z Rutgers University, New Jersey, hlavní autor studie, řekl:

U nočních sov je ve srovnání s ranými ptáky vyšší riziko obezity, cukrovky 2. typu a kardiovaskulárních onemocnění. Jedním z možných vysvětlení je, že z různých důvodů již nejsou v synchronizaci se svým cirkadiánním rytmem, ale zvláště u dospělých by to byla práce.“

Když jsou pozdní chronotypy nuceny vstávat brzy kvůli požadavkům na pracovišti, mohou se cítit unavenější a ospalejší po celý den kvůli nesprávnému vyrovnání jejich cirkadiánního vzorce. Tento konkrétní fyziologický vzorec lidí by měl být vzat v úvahu při diskuzi o zdravotních rizicích práce v nočních směnách.

V této souvislosti prof. Malin řekl:

Pokud budeme podporovat časový vzorec, který není v souladu s přírodou, mohlo by to zhoršit zdravotní rizika. Doufáme, že se časem ukáže, zda stravovací návyky nebo aktivita mohou pomoci zmírnit tuto situaci.“

Odkaz:

• Malin SK. (2022). Der frühe Chronotyp mit metabolischem Syndrom begünstigt die Fettoxidation in Ruhe und bei körperlicher Betätigung im Verhältnis zur insulinstimulierten nicht-oxidativen Glukoseverwertung. Experimentelle Physiologie. https://physoc.onlinelibrary.wiley.com/doi/full/10.1113/EP090613

.