Onemocnění dýchacích cest postihují ženy a muže odlišně, tvrdí studie
Účinky vdechování naftových výfukových plynů mohou být závažnější pro ženy než pro muže, podle nové studie prezentované na mezinárodním kongresu European Respiratory Society ve španělské Barceloně. Vědci hledali změny v krvi lidí způsobené expozicí výfukovým plynům nafty. U žen i mužů zjistili změny v krevních složkách související se záněty, infekcí a kardiovaskulárními chorobami, ale u žen zjistili více změn než u mužů. Výzkum provedl Dr. Hemshekhar Mahadevappa z University of Manitoba, Winnipeg, Kanada a jednalo se o spolupráci dvou výzkumných skupin...

Onemocnění dýchacích cest postihují ženy a muže odlišně, tvrdí studie
Účinky vdechování naftových výfukových plynů mohou být závažnější pro ženy než pro muže, podle nové studie prezentované na mezinárodním kongresu European Respiratory Society ve španělské Barceloně.
Vědci hledali změny v krvi lidí způsobené expozicí výfukovým plynům nafty. U žen i mužů zjistili změny v krevních složkách související se záněty, infekcí a kardiovaskulárními chorobami, ale u žen zjistili více změn než u mužů.
Výzkum provedl Dr. Hemshekhar Mahadevappa z University of Manitoba, Winnipeg, Kanada a byl výsledkem spolupráce dvou výzkumných skupin vedených profesorem Neelofferem Mookherjee z University of Manitoba a profesorem Chrisem Carlstenem z University of British Columbia, Vancouver, Kanada.
Již víme, že existují rozdíly mezi pohlavími u plicních onemocnění, jako je astma a respirační infekce. Náš předchozí výzkum ukázal, že vdechování výfukových plynů nafty způsobuje zánět v plicích a ovlivňuje, jak se tělo vypořádává s respiračními infekcemi. V této studii jsme chtěli hledat účinky v krvi a jak se liší mezi ženami a muži.“
Dr. Hemshekhar Mahadevappa, University of Manitoba
Studie se zúčastnilo deset dobrovolníků, pět žen a pět mužů, všichni byli zdraví nekuřáci. Každý dobrovolník strávil čtyři hodiny dýcháním filtrovaného vzduchu a čtyři hodiny vzduchu obsahujícího výfukové plyny z nafty ve třech různých koncentracích – 20, 50 a 150 mikrogramů pevných částic (PM2,5) na metr krychlový – se čtyřtýdenní přestávkou mezi expozicemi. Současný roční limit Evropské unie pro PM2,5 je 25 mikrogramů na metr krychlový, ale v mnoha městech jsou běžné mnohem vyšší vrcholy.
Dobrovolníci darovali vzorky krve 24 hodin po každé expozici a výzkumníci provedli podrobné vyšetření krevní plazmy dobrovolníků. Plazma je tekutá složka krve, která nese krevní buňky a stovky proteinů a dalších molekul po celém těle. Pomocí zavedené analytické technologie nazývané kapalinová chromatografie-hmotnostní spektrometrie vědci hledali změny v koncentracích různých proteinů po expozici výfukovým plynům nafty a porovnávali změny u žen a mužů.
Při porovnávání vzorků plazmy vědci zjistili koncentrace 90 proteinů, které se významně lišily mezi ženskými a mužskými dobrovolníky po vystavení výfukovým plynům nafty. Mezi proteiny, které se mezi ženami a muži lišily, byly některé známé tím, že hrají roli při zánětech, opravách poškození, srážení krve, kardiovaskulárních onemocněních a imunitním systému. Některé z těchto rozdílů byly zjevnější, když byli dobrovolníci vystaveni vyšším úrovním výfukových plynů nafty.
Profesor Mookherjee vysvětlil: „Jsou to předběžné výsledky, ale ukazují, že vystavení výfukovým plynům z nafty má jiné účinky na ženské tělo než na mužské tělo, a to může naznačovat, že znečištění ovzduší je nebezpečnější pro ženy než pro muže.
"Je to důležité, protože je známo, že onemocnění dýchacích cest, jako je astma, postihují ženy a muže odlišně, přičemž ženy častěji trpí těžkým astmatem, které nereaguje na léčbu. Proto potřebujeme vědět mnohem více o tom, jak ženy a muži reagují na znečištění ovzduší a co to znamená pro prevenci, diagnostiku a léčbu jejich respiračních onemocnění," dodal.
Vědci plánují dále studovat funkce těchto proteinů, aby lépe porozuměli jejich roli v rozdílu mezi ženskými a mužskými imunitními reakcemi.
Profesorka Zorana Andersen z University of Copenhagen, Dánsko, je předsedkyní Výboru pro životní prostředí a zdraví Evropské respirační společnosti a do výzkumu se nepodílela. Řekla: "Víme, že vystavení znečištěnému ovzduší, zejména výfukovým plynům z nafty, je hlavním rizikovým faktorem pro onemocnění, jako je astma a chronická obstrukční plicní nemoc. Jako jednotlivci můžeme udělat velmi málo, abychom se vyhnuli dýchání znečištěného vzduchu, takže potřebujeme, aby vlády stanovily a prosadily limity pro látky znečišťující ovzduší."
"Musíme také pochopit, jak a proč znečištěné ovzduší přispívá ke špatnému zdraví. Tato studie nabízí některé důležité poznatky o tom, jak tělo reaguje na výfukové plyny z nafty a jak se to může lišit mezi ženami a muži."
Zdroj:
.