Rodičovská podpora zlepšuje vývoj mozku u předčasně narozených dětí

Rodičovská podpora zlepšuje vývoj mozku u předčasně narozených dětí

Podpora emocionálního spojení mezi nedonošeným dítětem a jeho matkou během intenzivní péče účinně zlepšuje vývoj mozku dítěte. Účinky jsou jasně viditelné v síťové funkci mozku dítěte a v pozdějším neurokognitivním vývoji.

Společná studie Helsinské univerzity a Kolumbijské univerzity ukázala, že podpora emocionálního spojení mezi matkou a jejím nedonošeným dítětem po porodu na jednotce intenzivní péče v nemocnici zlepšila vývoj mozku dítěte.

Profesoři Martha G. Welch a Michael M. Myers z Kolumbijské univerzity již dříve zjistili, že podpora emočního spojení mezi matkou a dítětem během novorozenecké jednotky intenzivní péče výrazně zlepšila pozdější neurobehaviorální vývoj.

Současná studie měřila funkce mozkové sítě předčasně narozených dětí v termínu, po přibližně šesti týdnech rodinné péče (FNI) na jednotce intenzivní péče pro novorozence. Všem dětem byla poskytnuta normální, vysoce standardní předčasná péče, ale některé rodiny dostaly další FNI, aby posílily citové pouto matka-dítě.

Studie ukazuje, že taková rodičovská podpora během intenzivní péče eliminovala vývojové defekty mozkových funkcí typicky pozorované u předčasně narozených dětí. Funkce mozkové sítě předčasně narozených dětí v léčené skupině se nelišila od funkce jejich kontrolních protějšků, kteří se narodili v normálním věku.

"Léčba předčasně narozených dětí na jednotce intenzivní péče se ohromně zlepšila, ale podpora vývoje mozku je stále celosvětovou výzvou. Kromě inovací léčby jsou potřeba lepší metody, jak měřit, jak nové léčby přímo ovlivňují vyvíjející se dětský mozek," říká profesor Sampsa Vanhatalo, který výzkum vedl.

Nové výzkumné metody usnadňují inovace v péči měřením přímých účinků nových léčebných postupů na mozek

"Nové analytické metody pro mozkové funkce kojenců ukázaly, že FNI ovlivnilo vývoj mozkových sítí dítěte tak, že v termínu byly velmi blízké sítím kontrolní skupiny donošeného dítěte. A co je nejdůležitější, zjistili jsme, že tyto změny byly také spojeny s lepší neurokognitivní funkcí." Vývoj po 18 měsících,“ říká doktorandka Pauliina Yrjölä, která provedla výpočetní analýzy.

"Současný výzkum také ukazuje důležitost kombinace dlouhodobého technického výzkumu a vývoje s inovativním vývojem klinických léčebných postupů. V Helsinkách se již dvě desetiletí provádějí převratné neurovědecké práce s cílem zlepšit hodnocení mozkových funkcí u kojenců, zatímco v New Yorku se provádí mimořádně zajímavý nefarmakologický výzkum léčby předčasně narozených dětí. Výsledky otevírají mnoho dveří Perspektivy výzkumu i klinické neurovědy," říká Dr. Anton Tokariev, který byl odpovědný za technický rozvoj léčby.

V posledních letech několik studií představilo různé přístupy k „obohacení“ prostředí kojence na jednotce intenzivní péče pro novorozence prostřednictvím specifických smyslových podnětů, jako je hudba, masáž nebo kontakt kůže na kůži. Nová studie nyní zdůrazňuje důležitost přirozené, živé interakce mezi rodiči a dětmi. Výzkum ukazuje, že podpora emocionálního spojení mezi matkou a dítětem vede k přímému zlepšení sítí mozkové aktivity, které jsou základem celoživotního neurokognitivního výkonu.

Z globálního hlediska jsou nová zjištění obzvláště zajímavá, protože takové pokroky v léčbě zpřístupňují intervenci všem, bez ohledu na zdroje zdravotního systému nebo jednotlivého pacienta.“

Profesor Sampsa Vanhatalo

Zdroj:

Univerzita v Helsinkách

Odkaz:

Yrjölä, P., a kol. (2022) Podpora časného emočního spojení rodiče a dítěte zlepšuje kortikální sítě u předčasně narozených dětí. Vědecká translační medicína. doi.org/10.1126/scitranslmed.abq4786.