Suche
Mein Konto
Studie zjišťuje rozdíly v plození dětí mezi rasovými/etnickými skupinami napříč úrovněmi vzdělání
Vysokoškolsky vzdělané černošky ve Spojených státech rodí méně dětí než jejich bílé a hispánské protějšky, uvádí nová studie, jejímž spoluautorem je socioložka Emma Zang z Yale. Studie, publikovaná v časopise Population Studies, zkoumá interakci rasy, etnicity a vzdělání při utváření úrovně plodnosti amerických žen narozených v letech 1960 až 1980. Ukázala také, že černošky a hispánské ženy bez vysokoškolského vzdělání nebo nižšího než středoškolského vzdělání mají více porodů než podobně vzdělané bílé ženy. Mezi absolventkami vysokých škol měly hispánské ženy nejvyšší plodnost ve srovnání s černoškou a...
Studie zjišťuje rozdíly v plození dětí mezi rasovými/etnickými skupinami napříč úrovněmi vzdělání
Vysokoškolsky vzdělané černošky ve Spojených státech rodí méně dětí než jejich bílé a hispánské protějšky, uvádí nová studie, jejímž spoluautorem je socioložka Emma Zang z Yale.
Studie, publikovaná v časopise Population Studies, zkoumá interakci rasy, etnicity a vzdělání při utváření úrovně plodnosti amerických žen narozených v letech 1960 až 1980. Ukázala také, že černošky a hispánské ženy bez vysokoškolského vzdělání nebo nižšího než středoškolského vzdělání mají více porodů než podobně vzdělané bílé ženy. Mezi absolventkami vysokých škol měly hispánky nejvyšší plodnost ve srovnání s vysokoškolsky vzdělanými černoškami.
"Konvenční moudrost tvrdí, že rasové nebo etnické nerovnosti v plodnosti zmizí, jakmile ženy v menšinových skupinách dosáhnou podobné úrovně vzdělání a socioekonomického postavení jako bílé ženy, ale zjišťujeme, že rozdíly se objevují na všech úrovních vzdělání," řekl Zang, odborný asistent sociologie na katedře humanitních studií v Yale a hlavní autor studie. „Obecně platí, že vysoce vzdělané ženy mají méně dětí než ženy s nižším vzděláním, ale to nevysvětluje rozdíly, které jsme našli mezi vysokoškolsky vzdělanými ženami.
"Naše výsledky zdůrazňují potřebu prozkoumat rozdíly v plození dětí mezi socioekonomicky zvýhodněnými ženami a ženami s menšími finančními prostředky."
Na rozdíl od předchozího výzkumu rasy a plodnosti ve Spojených státech, který se typicky zaměřoval výhradně na černé a bílé ženy, tato nová studie zahrnovala hispánské ženy, které podle Census Bureau představují etnickou skupinu, která tvoří nejméně 19 % populace USA.
Pro výzkum Zang a spoluautoři Chloe Sariego, Ph.D. kandidátka na katedře sociologie a Anirudh Krishnan z Abdul Latif Jameel Poverty Action Lab analyzovali čtyři vlny longitudinálních dat z National Survey of Family Growth (NSFG) od roku 2006 do roku 2017 s celostátně reprezentativním vzorkem 11 117 žen. Vypočítali průměrný počet dětí, které by měly ženy každé rasové/etnické skupiny a úrovně vzdělání v průběhu jejich reprodukčních let. Kromě toho analyzovali podíl žen z každé skupiny, které porodily jedno, dvě nebo tři děti.
Celkově zjistili, že ženy s vysokoškolským vzděláním mají méně dětí než ženy bez vysokoškolského vzdělání bez ohledu na rasu a etnickou skupinu. Rozdíl v plodnosti mezi černošskými a bílými vysokoškolsky vzdělanými ženami je z velké části způsoben nižším podílem černošských matek, které porodí druhé dítě, zjistila studie. Vysoký podíl obou skupin má jedno dítě, ale podíl vysokoškolsky vzdělaných černých matek, které měly druhé dítě, byl o více než 10 procentních bodů nižší než u bílých matek, ukázala studie. Asi 80 % vysokoškolsky vzdělaných bílých žen mělo druhé dítě, zatímco méně než 70 % podobně vzdělaných černých žen mělo druhé dítě.
Jedním z možných vysvětlení nižší plodnosti mezi vysokoškolsky vzdělanými černoškami je to, že narození prvního dítěte odkládaly tak dlouho, že jim během reprodukčních let chyběl čas na další děti. Studie však našla jen málo důkazů o tom, že načasování, kdy se ženy rozhodnou mít děti, způsobuje rozdíly mezi rasovými/etnickými skupinami napříč úrovněmi vzdělání.
Předchozí studie navrhly možné důvody, proč černé a hispánské ženy bez vysokoškolského vzdělání mají vyšší plodnost než jejich bílé protějšky, řekl Zang. Například náboženské přesvědčení a nedostatek přístupu ke zdravotnímu pojištění by mohly ovlivnit to, jak méně vzdělané černé a hispánské ženy používají antikoncepci. Kvůli strukturálnímu rasismu mají černošské a hispánské ženy bez vysokoškolského vzdělání také větší pravděpodobnost, že zažijí vztah a ekonomickou nestabilitu než jejich bílé protějšky, vysvětlila.
Nová studie vyvolává několik otázek o rasových rozdílech v plodnosti mezi vysokoškolsky vzdělanými ženami, které je třeba dále prozkoumat, řekl Zang.
Jsou rozdíly v plodnosti důsledkem toho, že si vysoce vzdělané černošky a hispánské ženy více uvědomují vyšší riziko komplikací souvisejících s těhotenstvím u jejich rasových skupin, jako je potrat, kojenecká úmrtnost a úmrtnost matek? Jsou důsledkem toho, že vysokoškolsky vzdělané černošky a hispánské ženy musí procházet prostory, včetně pracovišť s převahou bílé, častěji než méně vzdělané černošky a hispánské ženy, což je činí opatrnými při potvrzování stereotypu, že jsou vysoce plodné? Existují proto, že vysokoškolsky vzdělané černošky a hispánské ženy, které chtěly druhé dítě, nemohly mít druhé dítě kvůli zdravotním problémům způsobeným chronickým dlouhodobým stresem souvisejícím s rasismem?
Emma Zang, sociolog z Yale
Výsledky studie ukazují, že ve srovnání s bílými dětmi se větší podíl černých a v menší míře i hispánských dětí rodí matkám s nižším vzděláním a menší podíl matkám s vysokoškolským vzděláním, uvedl Zang.
"Vysoce vzdělané matky mají tendenci mít více zdrojů na podporu rozvoje svých dětí a jejich šancí na úspěch v životě," řekla. "To znamená, že černé a hispánské děti se neúměrně rodí do rodin s menšími zdroji ve srovnání s bílými dětmi, což by mohlo zhoršit nerovnost v příjmech a zdraví v příští generaci."
Zdroj:
.