Studie vrhá světlo na nákupní zvyky rodičů s nízkými příjmy

Studie vrhá světlo na nákupní zvyky rodičů s nízkými příjmy

Nová studie naznačuje, že hlavním důvodem, proč rodiče s nízkými příjmy kupují svým rodinám nezdravé potraviny, je kompenzace nepotravinových aktivit, které podporují sociální blaho, ale nemohou si je dovolit.

Studie z Centra pro potravinovou politiku v City, University of London, se zabývá nákupními zvyky rodičů s nízkými příjmy v celé Anglii. Zkoumalo, jak mohou být stravovací praktiky těchto rodin ovlivněny jejich „potravinovým prostředím“, tedy tím, kde lidé mohou nakupovat a jíst jídlo mimo domov, stejně jako reklamami a propagacemi, se kterými se setkávají, ale také širšími socioekonomickými faktory v jejich životě, které mohou ovlivnit jejich rozhodování.

Výsledky podporují zavedený názor, že potravinové prostředí, ve kterém jsou nezdravé potraviny všudypřítomné, levné a hojně uváděné na trh, povzbuzuje rodiče, aby jimi živili své rodiny. Dále však naznačují, že když si rodiče nemohou dovolit se svými dětmi společenské aktivity, jako je návštěva centra „soft play“ nebo dovolené, které nejsou ani zdaleka, rodiče jsou dále vedeni k tomu, aby to kompenzovali rodinnými „pamlsky“ v podobě nezdravých stravovacích návyků.

Příklady takových rutin identifikovaných ve studii zahrnují rodinné návštěvy prodejen rychlého občerstvení, jako je místní „chippy“ (obchod s rybami a hranolky), prodejna kebabů nebo burgerových restaurací (známá značka) nebo dokonce akce související s jídlem doma, jako je rodinné občerstvení před filmem nebo stolní hrou.

Studie se účastnilo 60 rodičů s nízkými příjmy, kteří se rovnoměrně rekrutovali ze znevýhodněných čtvrtí ve třech regionech Anglie: Great Yarmouth, Stoke-on-Trent a London Borough of Lewisham. Účastníci byli starší 18 let, byli rodičem dítěte v mateřské škole a hlavním nakupujícím v rodině. Padesát šest účastníků byly ženy, což odráželo vysoce genderovou povahu nutriční práce.

Všichni účastníci se zúčastnili polostrukturovaných rozhovorů zaměřených na rodinné postupy při nákupu, přípravě a konzumaci potravin a na roli různých členů rodiny, včetně dětí, při zavádění těchto praktik. Padesát osm účastníků se během týdne zúčastnilo fotografického elicitačního cvičení, ve kterém fotili věci, které jim ztěžovaly nebo usnadňovaly nákup potravin, které chtěli pro svou rodinu. Dvacet dva účastníků se také zúčastnilo „shop-along“ rozhovoru, kdy dotazujícího se výzkumníka provedli po obchodech dle vlastního výběru a jejich nákupech.

Data z těchto zdrojů byla zakódována v „tematické analýze“, aby se identifikovala klíčová témata, která ovlivnila interpretaci výsledků, souhrnně jako:

• Familien mit niedrigem Einkommen verwenden viele Tools, um sich in der Lebensmittelumgebung zurechtzufinden und Familien innerhalb des Budgets zu ernähren.
• Lebensmittelumgebungen drängen Familien zu ungesunden Lebensmitteln, unterstützen aber andere Aspekte des Wohlbefindens.
• Ernährungspraktiken prägen, wie Familien mit Ernährungsumgebungen umgehen.
• Eingriffe in die Ernährungsumwelt müssen auch die breiteren Aspekte des Lebens der Menschen ansprechen

Na základě zjištěných poznatků politická doporučení autorů studie zahrnují odstranění reklamy na nezdravé potraviny a provozoven stravovacích služeb z potravinářského prostředí a jejich nahrazení zdravější reklamou a zařízeními pro zachování příležitostí pro sociální blaho, které tyto rodiny poskytují.

Mezi další doporučení patří zvýšení počtu dostupných rodinných aktivit ve znevýhodněných místních komunitách; učinit stávající aktivity dostupnějšími, například prostřednictvím dostupnosti slev; a řešení širší sociální potřeby pozvednout rodiny z finanční nejistoty, například prostřednictvím širších systémů dávek, životního minima a opatření k zajištění nejistých pracovních míst.

Vzhledem k tomu, jak úžasné jídlo je v této zemi k dispozici, je parodie, kolik lidí poškozuje zdraví špatnou výživou. Tato studie ukazuje, že cestou vpřed je pochopit, jak lidé prožívají jídlo ve své každodenní realitě. Politiky zaměřené na řešení nerovností budou fungovat pouze tehdy, pokud uznají, že potraviny jsou více než jen výživa a uspokojují širší škálu potřeb lidí, jako jsou: B. Je třeba zajistit sociální a ekonomický blahobyt.

Profesorka Corinna Hawkes, hlavní řešitelka studie a ředitelka Centra pro potravinovou politiku v City, University of London

Studie je zveřejněna online v časopise Health & Place.

Autoři provedli tuto studii jako součást Národního institutu pro výzkum zdraví (NIHR) Výzkumné jednotky pro politiku obezity, která provádí nezávislý výzkum s cílem informovat vládní politiku.

Zdroj:

City University of London

Odkaz:

Isaacs, A., a kol. (2022) Od zdravého potravinářského prostředí ke zdravému prostředí dobré pohody: Politické poznatky ze zaměřené etnografie s rodiči s nízkými příjmy v Anglii. Zdraví a místo. doi.org/10.1016/j.healthplace.2022.102862.

.