Dlouhá doba v péči o děti v raném dětství nezpůsobuje podle studie problémy s chováním

Dlouhá doba v péči o děti v raném dětství nezpůsobuje podle studie problémy s chováním

Předchozí výzkumy naznačují, že dlouhé časové úseky v raném dětství korelují s vysokou mírou problémů s chováním u malých dětí. Platnost této práce však byla kontroverzní a její význam mimo Spojené státy byl zpochybňován.

Nový výzkum využil longitudinální databáze z Německa, Nizozemska, Norska, Kanady a Spojených států, aby lépe pochopil, zda čas v rané péči dětem škodí. Studii publikovali v Child Development vědci z Boston College, University of Oslo, University of Minnesota, Německý institut mládeže, Německý institut pro mezinárodní pedagogický výzkum, University of North Carolina v Chapel Hill, University of Utrecht, University of Montreal, University of Bordeaux a Norské centrum pro rozvoj chování.

„Toto je první studie na toto téma, která spojuje analýzy dat z různých zemí s různými sociopolitickými kontexty a umožňuje nám řešit obavy ohledně zobecnění a reprodukovatelnosti v literatuře,“ vysvětluje hlavní autorka Catalina Rey-Guerra, spoluředitelka Fundación Apapacho a členka Institutu pro politiku raného dětství na Boston College. "Testování a výzkum nenalezly téměř žádné důkazy o tom, že by prodloužená doba v zařízeních péče o děti v raném věku způsobovala u malých dětí problémy s chováním. Výsledky jsou uklidňující pro rodiče, jejichž děti tráví čas v zařízeních péče o děti v raném věku, zatímco pracují."

Na základě dat shromážděných od roku 1993 do roku 2012 výzkumníci zkoumali, zda změny v rámci péče o děti v centru péče předpovídají změny v externalizaci problémů, jako jsou hádky, kousání nebo hádky u 10 105 batolat a předškolních dětí (49 % žen). Data byla analyzována v sedmi studiích, včetně Německa, Nizozemska, Norska, dvou z Kanady a dvou ze Spojených států. Jednotlivé země se liší svými sociálními politikami pro rodinnou dovolenou a veřejným poskytováním a regulací péče a vzdělávání v raném dětství (např. zápis do ústavní péče a mateřská dovolená se v jednotlivých zemích liší). Údaje o rase/etnické příslušnosti byly shromažďovány pouze ve Spojených státech (57 % a 80 % bělochů; 42 % a 13 % Afroameričanů; 1,2 % a 5 % Latinské Ameriky).

Pokud byly k dispozici, byly použity informace ze zpráv učitelů o externích problémech, jinak byly použity zprávy rodičů. Zprávy od učitelů a/nebo rodičů se v různých zemích lišily a zahrnovaly hodnocení chování, jako je „bití, kousání, kopání do jiných dětí“ a „více se rve“, „bojuje nebo šikanuje jiné děti“ a „dokáže být vůči ostatním zlomyslný“, „neklidné a nemůže sedět“ a „dítě se hodně pere“. Ve většině studií bylo množství péče měřeno počtem hodin týdně, které děti strávily v péči v centru, s vyloučením jiných forem péče (jako je domácí péče od rodiče, skupinová péče od příbuzného nebo nepříbuzného) hlášené primárním pečovatelem (nejčastěji matkami) v každém časovém bodě.

Na základě různých statistických testů a sedmi datových souborů z pěti zemí výzkumníci nenašli téměř žádné důkazy o tom, že by dlouhá doba v péči v raném dětství způsobovala u malých dětí problémy s chováním. Kromě toho, navzdory významným socioekonomickým rozdílům v každém ze sedmi vzorků, studie neprokázaly, že by se souvislost mezi rezidenční péčí a externalizací problémů měnila v závislosti na příjmu rodiny nebo vzdělání rodičů.

Autoři uznávají několik omezení ve svém výzkumu. Výzkum zkoumal pouze krátkodobé účinky, takže nejsou schopni prozkoumat, zda by z péče v centru mohla vzniknout dlouhodobější újma. Kromě toho vzorky v současné studii nebyly reprezentativní na národní úrovni, ačkoli reprezentovaly různé populace napříč distribucí socioekonomického statusu.

Je zapotřebí dalšího výzkumu, aby se prozkoumalo, zda lze tyto výsledky zobecnit na děti žijící v sociopolitických kontextech, které se liší od těch v zemích s vysokými příjmy. Výzkumníci nebyli schopni prozkoumat, co by se stalo, kdyby děti ve studiích nevstoupily do péče v centru a děti ze znevýhodněného prostředí (tj. nezaměstnaní rodiče, domácnosti s nízkými příjmy a domácnosti s jedním rodičem) by byly nadměrně zastoupeny mezi těmi, kteří nikdy nenastoupili do péče v centru. Proto je při zobecňování výsledků současné studie na tyto děti namístě další úrovně opatrnosti.

Pochopení toho, zda čas v raném dětství poškozuje děti a jak všudypřítomné takové poškození může být, je zásadní pro řízení globální sociální a ekonomické politiky. Zdravé ekonomiky závisí na rodičích malých dětí, kteří se zapojí do pracovního procesu způsobem, který zajistí zdravý vývoj jejich dětí a budoucí ekonomiky. "Vzhledem k tomu by mezinárodní prioritou měl zůstat pokračující výzkum postupů a politik, které zajišťují, že péče v raném dětství podporuje blaho dětí a rodin."

Catalina Rey-Guerra, hlavní autorka a spoluředitelka studie, Fundación Apapacho

Zdroj:

Společnost pro výzkum dětského vývoje

Odkaz:

Rey-Guerra, C., a kol. (2022) Způsobuje více hodin v ústavní péči více externalizujících problémů? Mezinárodní studie replikace. vývoj dítěte. doi.org/10.1111/cdev.13871.

.