Odborníci analyzují souvislost mezi diagnostickým kódováním souvisejícím s genderovou dysforií a sebevražedností

Odborníci analyzují souvislost mezi diagnostickým kódováním souvisejícím s genderovou dysforií a sebevražedností

Podle studie zveřejněné v The Lancet Child & Adolescent Health mezi hospitalizovanými mladými lidmi ve Spojených státech v roce 2019 bylo 66 % osob s genderovou dysforií přijato kvůli pokusům o sebevraždu nebo sebepoškozování, ve srovnání s 5 % bez genderové dysforie.

Studie zkoumala více než 2 miliony případů mladých lidí (ve věku 6 až 20 let), kteří byli z jakéhokoli důvodu hospitalizováni, a určila, kolik z těchto hospitalizací souviselo se sebevraždou nebo pokusy o sebepoškozování, a to u osob s diagnózou genderové dysforie a u těch, kteří ji nemají. Autoři zdůrazňují, že mladí lidé, kteří byli hospitalizováni, jsou pravděpodobně vystaveni vyššímu riziku sebevražedných myšlenek a sebepoškozování než mladí lidé obecně.

Transgender a nebinární mladí lidé zažívají diskriminaci, která byla v předchozích studiích zkoumajících ambulantní pacienty spojována se sebevražednými myšlenkami nebo pokusy a sebepoškozováním, ale existující důkazy o tom, kolik lidí skončí hospitalizováno, jsou omezené. Tato studie je první, která využívá rozsáhlou národní reprezentativní databázi hospitalizovaných pacientů k pochopení vztahu mezi genderovou dysforií a pokusem o sebevraždu a sebepoškozováním.

Naše studie bohužel potvrzuje existující důkazy, že pokusy o sebevraždu a sebepoškozování jsou častější u transgender nebo nebinárních mladých lidí. Abychom pomohli této zranitelné skupině a předešli negativním důsledkům, musíme omezit diskriminaci. Jako poskytovatelé zdravotní péče k tomu máme jedinečnou příležitost tím, že těmto dětem při hospitalizaci poskytneme péči více odpovídající pohlaví. To zahrnuje oslovování pacientů jejich potvrzujícími jmény a zájmeny, jejich propojení s lékařskými a sociálními podpůrnými službami potvrzujícími pohlaví a zavádění cílených nabídek následné péče pro sebepoškozování.“

Dr. Nadir Yehya, dětská nemocnice ve Filadelfii

Studie používala národní reprezentativní databázi dětských lůžkových zařízení (KID) v posledních dvou letech, které byly k dispozici, 2016 a 2019. Zahrnovala 80 % všech propuštění pediatrů v USA, což představuje více než 3 miliony pacientů v obou letech. K identifikaci transgender nebo nebinární mládeže autoři hledali pacienty, u kterých byla diagnostikována genderová dysforie nebo jiné označení, které odkazovalo na genderovou dysforii. Poté odhadli počet dětí hospitalizovaných pro pokusy o sebevraždu, sebepoškozování a kombinaci pokusů o sebevraždu a sebepoškozování a porovnali míru mezi mladými lidmi s genderovou dysforií a bez ní. Kromě toho zkoumali rozdíly v prevalenci genderové dysforie podle určitých charakteristik, včetně rasy, typu zdravotního pojištění a mediánu příjmu v oblasti bydliště pacienta.

Jak v roce 2016 (36 % vs. 5 %), tak v roce 2019 (55 % vs. 4 %) měli mladí lidé hospitalizovaní s genderovou dysforií vyšší prevalenci pokusů o sebevraždu než ti bez genderové dysforie. Podobně prevalence sebepoškozování mezi hospitalizovanými mladými lidmi s genderovou dysforií byla v obou letech vyšší (13 % oproti 1 % v roce 2016 a 15 % oproti 1 % v roce 2019).

Když se na to podíváme společně, mladí lidé s genderovou dysforií měli čtyřikrát až pětkrát vyšší pravděpodobnost sebepoškozování nebo pokusu o sebevraždu v nemocnici než mladí lidé bez genderové dysforie. V roce 2016 zažilo pokusy o sebevraždu nebo sebepoškozování 41 % mladých lidí hospitalizovaných s genderovou dysforií, ve srovnání s 6 % bez; V roce 2019 to vzrostlo na 66 % z 5 %. Počet osob naleznete v tabulce 1.

Přestože celkový podíl mladých lidí s genderovou dysforií zůstal nízký, od roku 2016 (0,16 %) do roku 2019 (0,48 %) výrazně vzrostl. Autoři tvrdí, že je to pravděpodobně způsobeno rostoucím společenským porozuměním a akceptací různých genderových identit, stejně jako lepším přístupem k lékařským a duševním službám potvrzujícím pohlaví.

U mladých lidí, kteří byli černoši, Hispánci, Latinoameričané nebo jiné etnické a rasové menšiny, měli veřejné pojištění nebo pocházeli z nízkopříjmových domácností, byla méně pravděpodobné, že budou diagnostikováni genderovou dysforií. Autoři tvrdí, že to nutně neznamená, že genderová dysforie je u těchto skupin méně častá. To může odrážet nespravedlnost v přístupu k péči potvrzující pohlaví nebo zvýšenou diskriminaci v určitých prostředích, což snižuje pravděpodobnost, že budou diagnostikováni mladí lidé z ekonomicky znevýhodněného prostředí nebo z prostředí etnických menšin.

U osob s diagnózou genderové dysforie bylo také méně pravděpodobné, že pocházejí z jihu Spojených států nebo z venkovských nemocnic. Autoři tvrdí, že tyto regionální rozdíly vyvolávají obavy ze zvýšené míry diskriminace uvnitř i vně zdravotní péče na určitých místech, což by mohlo mladým lidem bránit v sebeidentifikaci. Může to také znamenat, že poskytovatelé zdravotní péče v jižních nebo venkovských nemocnicích jsou méně vybaveni k poskytování genderově potvrzovací péče. To zdůrazňuje vliv, který může mít kultura a politika na regionální a státní úrovni při určování zdravotních výsledků.

Autoři poukazují na některá omezení jejich studie. Při identifikaci transgender a nebinární mládeže se spoléhal na formální diagnózy genderové dysforie, což mohlo odhady různými způsoby zkreslit. Například ne všichni transgender a nebinární mladí lidé zažívají genderovou dysforii, což mohlo vést k podcenění velikosti této skupiny. Navíc někteří transgender a nebinární mladí lidé nemusí obdržet formální diagnózu genderové dysforie kvůli nedostatku přístupu k poskytovateli, který by diagnózu stanovil. Nicméně autoři tvrdí, že to byl nejúčinnější způsob, jak identifikovat transgender a nebinární mládež pomocí tohoto velkého národního souboru dat, a zdůrazňují, že jejich výsledky jsou v souladu s dříve hlášenými vysokými mírami sebevražedných myšlenek mezi transgender a nebinárními mladými lidmi.

Zdroj:

Lanceta

Odkaz:

Mitchell, H.K., a kol. (2022) Prevalence genderové dysforie a suicidality a sebepoškozování v národní databázi dětských hospitalizovaných pacientů v USA: populační, sériová, průřezová studie. The Lancet Zdraví dětí a dospívajících. doi.org/10.1016/S2352-4642(22)00280-2.

.