Chyby ve zdravotnictví: Každé páté ošetření s sebou nese rizika

Chyby ve zdravotnictví: Každé páté ošetření s sebou nese rizika

V Německu se objevují alarmující zprávy o bezpečnosti lékařského ošetření. Zdravotnická služba na akci v Berlíně představila své roční statistiky za rok 2023, z nichž vyplývá, že loni zemřelo 75 pacientů na následky závažných chyb v léčbě. Tyto nekalé praktiky, klasifikované jako „nikdy události“, jsou závažnými lékařskými chybami, ke kterým by podle odborníků nikdy nemělo docházet. Příklady takových chyb zahrnují směšování pacientů nebo nesprávné podávání léků.

Zdravotnické úřady loni zaznamenaly kolem 150 těchto závažných incidentů. Jde o součást většího problému ve zdravotnictví. V roce 2022 bylo stále 84 úmrtí v důsledku lékařských chyb, což podtrhuje naléhavost situace.

Postupy ohlašování a zveřejňování

Generální ředitel lékařské služby Stefan Gronemeyer požaduje povinný systém hlášení takových incidentů, protože v současnosti neexistuje žádný standardizovaný postup. Současný proces je rudimentární: Pacienti, kteří se domnívají, že udělali chybu, se musí obrátit na svou zdravotní pojišťovnu, která následně pověří lékařskou službu, aby případ prošetřila. Jen tak se incidenty dostanou do statistik. To vede k tomu, že mnoho případů lékařských chyb není zaznamenáno.

V roce 2023 statistici odborníci zahájili vyšetřování v téměř 12 500 případech. V 71,1 procenta případů se ale nepodařilo prokázat pochybení zdravotníků. Zhruba ve 21,5 procenta případů, což odpovídá 2 679 chybám při léčbě, však pacienti utrpěli prokazatelnou újmu. Tato čísla jsou alarmující, zejména proto, že se za dlouhou dobu téměř nezměnila.

Důsledky chyb v léčbě

Dopad takových chyb může být zničující. Zatímco ve většině případů (65,5 procenta) je poškození pouze dočasné, přibližně 29,7 procenta postižených pacientů trpí trvalým poškozením. Lékařská služba zjistila, že 180 trvalých zranění souvisejících s chybami v loňském roce bylo klasifikováno jako těžká, což znamená, že pacienti například potřebují péči, jsou slepí nebo ochrnutí. Odborníci odhadují, že škody, kterým lze předejít, se vyskytují u jednoho procenta všech nemocničních ošetření, přičemž každý rok se v německých nemocnicích předpokládá kolem 17 000 odvratitelných úmrtí.

Dalším znepokojivým aspektem je nenahlášený počet lékařských chyb, které jsou pravděpodobně mnohem vyšší než zaznamenané. Aby se lékařská služba z těchto incidentů poučila a vyhnula se chybám, vyžaduje systematické sledování a povinnost hlášení pod pseudonymem.

Kritika současné kultury řízení chyb v německém zdravotnickém systému je stále hlasitější. Eugen Brysch, správní rada německé nadace na ochranu pacientů, uvedl, že pacienti v Německu jsou často ponecháni na holičkách. Nedochází k požadované kultuře chyb, což vede k nedostatečnému zpracování incidentů.

Federální vláda však dosud udržitelně nereagovala na zvyšující se požadavky na fond pro strádání. Brysch zdůraznil, že je nepřijatelné, aby poškozené strany musely na odškodnění často čekat roky. Spolkové ministerstvo zdravotnictví uvedlo, že omyly při léčbě na klinikách a v ordinacích již musí být právně zaznamenány, ale stále zůstává nezodpovězeno mnoho otázek, jak lze navrhnout případný fond pro těžkosti.

Výzva ke zlepšení bezpečnosti pacientů

Zprávy o lékařských chybách v Německu vrhají naléhavé světlo na potřebu reforem ve zdravotnictví. I když systém pro řešení lékařských chyb existuje, je zřejmé, že k zajištění větší bezpečnosti pacientů je třeba zlepšit transparentnost a správu chyb. Nezbývá než doufat, že intenzivnějšími diskusemi a opatřeními brzy dojde k pozitivním změnám, které posílí důvěru pacientů v lékařskou péči.

Chyby v léčbě představují ve zdravotnictví závažný problém, který ovlivňuje nejen důvěru pacientů ve zdravotnická zařízení, ale má i značné ekonomické důsledky. Nedávná studie ukazuje, že léčba komplikací způsobených lékařskými chybami přidává systému zdravotní péče dodatečné náklady. Ty mohou vzniknout z výdajů na následná opatření, rehabilitaci a případnou prodlouženou dobu hospitalizace.

Podle studie Bertelsmannovy nadace z roku 2020 dosahují odhadované náklady na chyby při léčbě v německých nemocnicích několik miliard eur ročně. Značný počet pacientů – kolem 12 000 až 15 000 – je každoročně poškozen kvůli chybám v léčbě. Evidence a systematická analýza těchto chyb by mohla přispět ke zlepšení celkové kvality lékařské péče v Německu.

Zlepšení kultury bezpečnosti ve zdravotnictví

Aby se předešlo lékařským chybám, je potřeba zlepšit kulturu bezpečnosti ve zdravotnických zařízeních po celém světě. V mnoha zemích, jako jsou USA a Velká Británie, jsou již zavedeny systémy hlášení a řízení chyb, jejichž cílem je poučit se z chyb a v budoucnu se jim vyhnout. Zavedení takových systémů by mohlo pomoci výrazně snížit počet „nikdy událostí“ v Německu.

Spolkové ministerstvo zdravotnictví sice zdůrazňovalo, že je nutné zavést systémy hlášení chyb, praktická realizace však často zaostává za očekáváním. Odborníci jako Gronemeyer a Brysch proto volají nejen po lepší dokumentaci, ale také po školení zdravotnického personálu a otevřenější kultuře chyb, aby se podpořila důvěra v léčbu.

Legislativní iniciativy a reformy

Zákonodárci jsou pod tlakem, aby zavedli konkrétní reformy s cílem omezit lékařské chyby. Jiné evropské země, jako je Nizozemsko, již zavedly legislativu vyžadující komplexní hlášení a analýzu chyb. Tato nařízení tam vedla k výraznému snížení chybovosti.

K dosažení takového pokroku v Německu je nutné přezkoumat stávající struktury a v případě potřeby je upravit. Tlak ze strany pacientských organizací a zdravotnických pracovníků by mohl vést k tomu, že se k politickému stolu dostanou rychlejší opatření ke zlepšení bezpečnosti pacientů.

Současná diskuse o chybách léčby celkově ukazuje, jak důležité je brát toto téma vážně a vnést ho do širší společenské debaty. Jedině tak lze dlouhodobě obnovit a posílit důvěru pacientů v lékařskou péči.