Konzumace většího množství luštěnin a zeleniny snižuje stres zvýšením prospěšných střevních bakterií, zjistila studie

Konzumace většího množství luštěnin a zeleniny snižuje stres zvýšením prospěšných střevních bakterií, zjistila studie

Japonští vědci ukazují, že strava bohatá na luštěniny a zeleninu může pomoci snížit hladinu stresu – nejen prostřednictvím živin, ale i růstu specifických střevních bakterií.

Ve studii nedávno zveřejněné v časopiseKlinische Ernährung EspenVědci zkoumali vztah mezi kvalitou stravy, stresem a střevní mikroflórou. Lidé jsou denně vystaveni stresorům a dlouhodobé vystavení může mít negativní dopad na tělo i mysl. Navíc to může vést k migrénám, neurózám, žaludečním vředům, úzkosti a depresím. Střevní mikroflóra je spojována se stresem, přičemž studie naznačují, že stres může změnit složení střevní mikroflóry a že střevní mikroflóra zase může ovlivnit stresové reakce.

Epidemiologické studie navíc naznačují, že při stresu hraje zásadní roli strava, přičemž různé potraviny a živiny ovlivňují hladinu stresu. Nutriční profilování je věda o klasifikaci nebo klasifikaci potravin na základě jejich nutriční hodnoty při podpoře zdraví a prevenci nemocí. Modely nutričního profilu (NPM) slouží jako komplexní hodnotící indexy, které berou v úvahu více živin současně, spíše než se zaměřují na jedinou.

Pro hodnocení kvality stravy byly vyvinuty různé NPM. Jedním z takových NPM je Nutrient Rich Food Index 9.3 (NRF9.3), který lze aplikovat na jednotlivé potraviny, menu, jídla a celé diety. Existují však omezené studie o vztahu mezi zdravotními indikátory a NRF9.3. Navíc před tímto výzkumem žádná studie nezkoumala vztah mezi NRF2.3 a střevní mikroflórou nebo stresem.

O studiu

Potraviny fungovaly jako vstupní body: natto, rajčata a zelené papriky byly umístěny jako výchozí uzly v modelu sítě, které zahájily dietu → mikrobiom → stresový řetězec.

V této studii vědci zkoumali vztahy mezi kvalitou stravy, stresem a střevní mikroflórou. Použili data ze Sukoyaka Health Survey mezi japonskými dospělými ve věku 20 až 80 let, prováděného dvakrát ročně (v zimě a v létě). Tato studie analyzovala data z léta 2019 a 2020. Krátký dotazník (BJSQ) hodnotil hodnocení reakce na duševní a fyzický stres a dotazník frekvence jídla (FFQ) hodnotil příjem potravy a živin.

Složení střevní mikroflóry bylo analyzováno pomocí metagenomiky brokovnice. NRF9.3 byl použit ke stanovení kvality stravy. Skóre NRF9.3 bylo vypočteno pomocí údajů FFQ, přičemž vyšší hodnoty indikovaly stravu bohatou na prospěšné živiny (např. minerály, vlákninu, vlákninu, vitamíny) a nízký obsah živin, které mají být konzumovány umírněně (např. nasycené tuky, sodík, přidané cukry).

Hierarchické shlukování bylo použito ke stratifikaci subjektů na základě jejich úrovně stresu. Mezi skupinami bylo porovnáno složení střevní mikroflóry a kvalita stravy. Byla provedena průzkumná analýza pravděpodobnostního síťového modelování s cílem prozkoumat statistické asociace a možné dráhy zprostředkování mezi střevní mikroflórou, dietními faktory a stresovou reakcí při úpravě podle věku, indexu tělesné hmotnosti a krevního tlaku. Autoři poznamenali, že v této analýze nebylo možné zohlednit další potenciální faktory, jako je fyzická aktivita, socioekonomický stav a užívání probiotik.

Důležité je, že studijní vzorek sestával z většiny účastnic, což může ovlivnit zobecnitelnost výsledků.

Výsledky

Věk hrál skrytou roli: starší účastníci vykazovali v analýze cesty silnější spojení mezi špatnými stravovacími hodnotami, změněnými střevními bakteriemi a vyšším krevním tlakem.

Studie zahrnovala v průměru 1058 zdravých dospělých ve věku 48,9 let. Většina účastníků byly ženy, což může ovlivnit zobecnitelnost výsledků. Hierarchická shluková analýza identifikovala tři (optimální) shluky (1–3). Shluky 2 a 3 měly významně vyšší a nižší skóre reakce na stres, v tomto pořadí, představující skupiny s vysokým stresem a skupiny stresu. Shluk 1 představoval středně stresovou skupinu. Kromě toho měl shluk 2 významně nižší hodnoty NRF9,3 než jiné shluky, což ukazuje na špatnou kvalitu stravy.

Kromě toho shluk 2 výrazně snížil příjem zeleniny a luštěnin ve srovnání s jinými shluky. Výzkumníci dále zkoumali konkrétní potraviny v FFQ a odhadovali individuální dietní příjem v rámci devíti rostlinných a čtyř impulzních potravin. Zjistili, že shluk 2 měl výrazně nižší příjem zelené papriky, rajčat a natto než ostatní shluky.

Shluk 2 také vykazoval významně snížené relativní frekvenceRuminococcusALachnospirave srovnání s clusterem 3 aCollinsellaVe srovnání s Clusterem 1. Výzkumníci našli statisticky podporovanou mediační cestu: vztah mezi NRF9.3 aLachnospirastejně jako mezi tímLachnospiraa hodnoty odezvy na stres, ale ne přímý vliv NRF9.3 na hodnoty stresu. Významný vztah byl také mezi množstvím zkonzumovaného zeleného pepře, natto a rajčat a Nrf9.3.

Přestože je natto tradičním japonským jídlem, autoři svá zjištění kontextualizují tím, že podobné bioaktivní složky lze nalézt v globálně konzumovaných fermentovaných potravinách, jako je tempeh nebo kimchi.

Závěry

Shluky stresu vykazovaly neočekávané zdravotní vzorce: Skupina s vysokým stresem měla významně nižší krevní tlak než skupina s nízkým stresem - kontraintuitivní zjištění, které ukazuje na složité fyziologické adaptace na stres.

Celkově vzato bylo vyšší skóre NRF9,3 spojeno se zvýšenou relativní četnostíLachnospiraa snížení bodů za fyzickou a psychickou zátěž. ZvýšenýLachnospiraFrekvence byla také spojena s nižší stresovou reakcí. Zdá se, že vztah mezi kvalitou stravy a stresem je zprostředkovánLachnospiraspíše než přímý vliv stravy na stres. Navíc zvýšená spotřeba zelené papriky, natto a rajčat byla spojena s vyššími hladinami NRF9,3 aLachnospiraFrekvence byla naopak spojena se sníženým skóre reakce na stres.

Omezení studie zahrnují samohláskovou povahu stravovacích návyků a dietního příjmu, možné výběrové zkreslení spojené se zdravým, převážně ženským japonským vzorkem, špatnou generalizovatelnost na jiné populace, omezené přizpůsobení se matoucím faktorům a použití subjektivního hodnocení stresu (BJSQ) spíše než objektivních biomarkerů. Návrh průřezu také zabraňuje závěrům o kauzalitě mezi stravou, střevní mikroflórou a stresem. Jsou zapotřebí další longitudinální studie, aby se zjistilo, zda specifické složky stravy ovlivňují stresovou reakci prostřednictvím modulace střevní mikroflóry.

Autoři poznamenávají, že v této japonské kohortě byly identifikovány natto, rajčata a zelené papriky, podobné bioaktivní složky jsou přítomny v jiných potravinách konzumovaných globálně a širší dietní vzorce bohaté na polyfenoly, vlákninu a fermentované potraviny mohou být také relevantní pro regulaci stresu.

Zdroje: