Celosvětový výskyt rakoviny prostaty a varlat roste, ale úmrtnost klesá

Transparenz: Redaktionell erstellt und geprüft.
Veröffentlicht am

Globální studie rakoviny prostaty a varlat ukazuje rostoucí prevalenci a incidenci, ale snižující se úmrtnost, což zdůrazňuje potřebu cílených zdravotních strategií. Rakovina prostaty a varlat celosvětově vzrůstá obavy o zdraví mužů. Nedávná studie čínských vědců publikovaná v časopise Scientific Reports analyzovala globální trendy v mužské rakovině od roku 1990 do roku 2021 a předpověděla vzorce do roku 2040. Se stárnutím se léčbou a návrhem politiky snižuje zátěž mužskou rakovinou. Regionální rozdíly v úmrtnosti na rakovinu prostaty u mužů – nejvyšší úmrtnost má subsaharská Afrika, zatímco nejvyšší prevalenci má Severní Amerika s vysokými příjmy, ale...

Celosvětový výskyt rakoviny prostaty a varlat roste, ale úmrtnost klesá

Globální studie rakoviny prostaty a varlat ukazuje rostoucí prevalenci a incidenci, ale snižující se úmrtnost, což zdůrazňuje potřebu cílených zdravotních strategií.

Rakovina prostaty a varlat celosvětově vzrůstá obavy o zdraví mužů. Nedávná studie čínských vědců publikovaná v časopise Scientific Reports analyzovala globální trendy v mužské rakovině od roku 1990 do roku 2021 a předpověděla vzorce do roku 2040. Se stárnutím se léčbou a návrhem politiky snižuje zátěž mužskou rakovinou.

Mužské rakoviny

Regionální rozdíly v úmrtnosti na rakovinu prostaty – nejvyšší úmrtnost má subsaharská Afrika, zatímco v Severní Americe s vysokými příjmy je nejvyšší prevalence, ale nižší úmrtnost díky lepšímu přístupu ke zdravotní péči.

Mužské rakoviny, jako je rakovina prostaty a varlat, významně přispívají k celosvětové morbiditě a úmrtnosti související s rakovinou u mužů. Rakovina prostaty je jednou z nejčastějších rakovin u mužů, často diagnostikovaná pozdě kvůli mírným nebo chybějícím časným příznakům. Může vést k závažným komplikacím, jako jsou kostní metastázy, paralýza a selhání ledvin.

Rakovina varlat, i když je méně častá, postihuje neúměrně mladší muže a může ovlivnit plodnost a duševní zdraví. Studie také zjistila, že psychický stres, včetně úzkosti, deprese a sníženého sebevědomí, je významným, ale často přehlíženým důsledkem diagnózy rakoviny u mužů. Kromě toho, navzdory lékařskému pokroku, rozdíly v zátěži rakovinou přetrvávají mezi regiony a jsou ovlivněny socioekonomickými faktory.

Statistiky ukazují, že rakovina mužů nebyla studována tak intenzivně jako rakovina žen. Kromě toho se existující údaje často zaměřují buď na rakovinu prostaty nebo rakovinu varlat samostatně, nebo jsou zastaralé. Pochopení globálních trendů v prevalenci, incidenci, úmrtnosti a invaliditě spojených s rakovinou je zásadní pro optimalizaci strategií zdravotní péče.

Aktuální studie

Neočekávaná zátěž rakoviny varlat u mužů středního věku – ačkoli je nejčastější u mladších mužů (25–34), studie zjistila vrchol sekundární úmrtnosti po 55. roce věku, což naznačuje lepší dlouhodobou následnou péči.

Cílem této studie bylo vyřešit tuto mezeru ve znalostech analýzou nedávných údajů z roku 2021 Global Burden of Disease (GBD), aby poskytla komplexní přehled o mužských rakovinách po celém světě. Studie využívala data z databáze GBD 2021 a analyzovala od roku 1990 do roku 2021 ve 204 zemích a 21 globálních regionech.

Studie kategorizovala země pomocí sociodemografického indexu (SDI), který zohledňuje míru příjmu, vzdělání a plodnosti. Klasifikace SDI umožnila výzkumníkům porovnávat zátěže rakovinou v různých ekonomických a sociálních kontextech. Použili také různé statistické modely ke zkoumání korelací mezi SDI a rakovinou.

Aby tým identifikoval příčiny změn v případech rakoviny v průběhu času, použil specifické algebraické metody k izolaci příspěvků stárnutí, růstu populace a epidemiologických změn k pozorovaným trendům. K predikci budoucích trendů do roku 2040 byla také použita řada dalších statistických modelů, včetně odhadů budoucí prevalence, incidence, mortality a DALYs rakoviny prostaty a rakoviny varlat.

Studie se zaměřila pouze na kvantitativní epidemiologická data a nikoli na výsledky klinické léčby. Bylo však zjištěno, že pozdní stádium rakoviny prostaty může vést k závažným komplikacím, jako jsou metastázy v páteři a selhání ledvin, které ovlivňují zdravotní zátěž. Systematickým hodnocením trendů a rizikových faktorů se výzkumníci zaměřili na to, aby tvůrcům politik a zdravotníkům poskytli poznatky, aby mohli vyvinout cílené intervence ke snížení globální zátěže mužské rakoviny.

Klíčová zjištění

Budoucí projekce ukazují rozdílné trendy – do roku 2040 se očekává nárůst prevalence rakoviny prostaty o 2,3 %, přičemž se očekává, že prevalence rakoviny varlat poroste výrazněji, zejména v regionech s vysokým SDI.

Studie zjistila, že mužské rakoviny vykazovaly konzistentní vzestupný trend v prevalenci a incidenci, zatímco mortalita a DALys spojené s mužskými rakovinami se snížily. V roce 2021 byla celosvětová prevalence rakoviny prostaty standardizovaná podle věku, incidence, mortalita a DALY míry 260,05, 34,05, 12,63 a 217,83 na 100 000 lidí. U rakoviny varlat byly tyto míry nižší, a to 16,59, 2,24, 0,29 a 13,83.

Důležité je, že studie identifikovala výrazné regionální rozdíly. Regiony s vysokým SDI, jako je Severní Amerika a západní Evropa, měly nejvyšší míru prevalence a incidence, zatímco regiony s nízkým SDI, jako je subsaharská Afrika, měly nejvyšší míru úmrtnosti a Daly kvůli rozdílům v přístupu ke zdravotní péči.

Věková analýza zjistila, že zátěž rakovinou prostaty je nejvyšší u mužů nad 70 let, zatímco rakovina varlat postihuje hlavně osoby ve věku 25 až 34 let. Kromě toho je rakovina varlat před 45. rokem života nemocnější než rakovina prostaty, ale po 45 letech dominuje rakovina prostaty mužským statistikám rakoviny. Regiony s vysokým SDI měly nejvyšší prevalenci a incidenci, zatímco regiony s nízkým SDI měly nejvyšší úmrtnost a míru Daly.

Studie také zjistila, že dlouhodobé epidemiologické trendy rakoviny prostaty kolísaly, se zpomalením prevalence a incidence po roce 1996, poklesem po roce 2008 a stabilizací po roce 2013. Ovlivňuje míru záchytu v průběhu času.

Zatímco stárnoucí populace byla identifikována jako hlavní hnací síla případů rakoviny prostaty, výzkumníci zjistili, že epidemiologické změny hrály větší roli v řízení trendů rakoviny varlat. Růst populace byl identifikován jako klíčový faktor ovlivňující úmrtnost.

Kouření a diety s vysokým obsahem vápníku byly identifikovány jako rizikové faktory rakoviny prostaty. Studie však zdůraznila, že stárnutí zůstává dominantním faktorem ovlivňujícím prevalenci a výskyt rakoviny prostaty.

Kromě toho projekce pro rok 2040 předpovídaly pokračující nárůst prevalence a incidence, ale pokles úmrtnosti a DALY. U rakoviny prostaty se očekává zvýšení prevalence na 266,23 na 100 000, zatímco mortalita se očekává snížení na 9,11 na 100 000. Mezitím se očekává, že zátěž rakovinou varlat zůstane stabilní s pouze malými změnami v incidenci a mortalitě.

Výzkumníci uznali, že studie měla některá důležitá omezení, včetně potenciálních zkreslení ve sběru dat GBD a vyloučení genetických nebo environmentálních proměnných. Věří, že budoucí výzkum by měl integrovat molekulární a klinická data pro komplexnější pochopení trendů mužské rakoviny.

Závěry

Stručně řečeno, studie zdůraznila rostoucí zátěž mužskou rakovinou a zdůraznila potřebu cílené prevence a zdravotních strategií. Přestože incidence a prevalence mužských rakovin roste, vylepšené léčebné metody také snižují mortalitu a DALys.

Budoucí politici se musí zaměřit na vysoce rizikové skupiny, zejména starší muže pro rakovinu prostaty a mladší muže pro rakovinu varlat. Klíčem ke zmírnění budoucího dopadu těchto onemocnění bude také posílení screeningových programů a řešení rizikových faktorů životního stylu. Kromě toho je třeba řešit regionální rozdíly v přístupu ke zdravotní péči a úmrtnosti na rakovinu, aby byly zajištěny spravedlivé výsledky v různých socioekonomických prostředích.


Zdroje:

Journal reference:
  • Zhang, Y., Wang, P., Jia, Z., Zheng, Z., Wang, J., & Liang, H. (2025). Global burden and risk factors of male cancers from 1990 to 2021, with forecasts to 2040. Scientific Reports, 15(1), 5123, DOI: 10.1038/s41598025883928, https://www.nature.com/articles/s41598-025-88392-8