Spalničky se v Evropě smrtelně vrací, protože se prohlubují mezery v očkování

Spalničky se v Evropě smrtelně vrací, protože se prohlubují mezery v očkování

Dramatický nárůst případů spalniček v Evropě v roce 2024, způsobený nízkou proočkovaností a prohlubujícími se rozdíly v imunitě, posílil naléhavé požadavky na imunizaci a dohled nad nemocemi.

Zprávy o zemích z Rakouska, Belgie, Bulharska, Chorvatska, Kypru, Dánska, Finska, Francie, Německa, Řecka, Maďarska, Islandu, Irska, Itálie, Lotyšska, Lichtenštejnska, Litvy, Lucemburska, Malty, Nizozemska, Norska, Polska, Portugalska, Rumunska, Slovenska, Slovinska, Španělska, Švédska.

Věděli jste, že neočkovaní lidé mají 90% šanci, že se nakazí virem spalniček, pokud jsou mu vystaveni? V roce 2024 vzrostl počet případů spalniček v celé Evropě a dosáhl nejvyšší úrovně za poslední desetiletí. Aktuální zpráva zEvropské centrum pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC)Diskutovali o tomto alarmujícím nárůstu případů spalniček, faktorech přispívajících k propuknutí a naléhavých strategiích potřebných k prevenci budoucích epidemií.

spalničky

Sezónní oživení: Po třech letech narušených vzorců sledovaly případy spalniček v roce 2024 klasickou sezónní křivku vrcholící na jaře a na začátku léta, což je vzor, ​​který nebyl od pandemie Covid-19 vidět.

Spalničky jsou jednou z nejvíce nakažlivých infekčních nemocí a snadno se šíří kapénkami z dýchacích cest. Jedna infikovaná osoba může rozšířit virus na 12 a 18 dalších. Snahy o očkování od 60. let 20. století výrazně snížily výskyt spalniček na celém světě, ale virus spalniček nadále způsobuje závažná onemocnění a úmrtí, zejména u malých dětí. Celosvětové odhady naznačují, že spalničky stále způsobují téměř 140 000 dětských úmrtí ročně.

Ačkoli je proočkovanost v celé Evropě obecně vysoká, přetrvávají lokalizované mezery, takže některé populace jsou náchylné k propuknutí nákazy. Studie naznačují, že dosažení a udržení alespoň 95% pokrytí dvěma dávkami vakcíny je zásadní pro prevenci šíření spalniček.

Proočkovanost však kolísala, zejména během pandemie koronavirového onemocnění 2019 (Covid-19), kdy narušení zdravotní péče a v některých zemích selhání vakcín vedly k mezerám v imunitě. Kromě toho příliv případů ze zemí, kde spalničky zůstávají endemické, nadále představuje hrozbu pro úsilí o kontrolu nemocí v Evropě. Zpráva konkrétně ukazuje, že Rumunsko zaznamenalo v letech 2022 až 2023 prudký pokles v pokrytí první a druhou dávkou, zatímco Rakousko vykázalo zlepšení v pokrytí druhou dávkou.

Aktuální zpráva

Výroční epidemiologická zpráva o spalničkách za rok 2024 je založena na datech získaných ze systému případů Epipulse dne 20. března 2025. Epipulse poskytuje vylepšený sběr dat a analýzu případů přenosných nemocí, které přesahují možnosti staršího evropského systému sledování. Ve zprávě byly použity případy hlášené 30 zeměmi EU Unie (EU) a EHP Hospodářským prostorem (EHP).

Rumunská imunizační krize: Pokrytí první dávkou vakcíny kleslo mezi lety 2020 a 2023 o téměř 10 %, takže malé děti v nejzranitelnější evropské zemi zůstaly bez ochrany.

Sledování se opíralo především o komplexní pasivní systémy hlášení pro národní populace a předkládání údajů se řídí standardními definicemi případů EU přijatými v letech 2008 až 2018. Odhady pokrytí imunizací byly získány z datových souborů Světové zdravotnické observatoře Světové zdravotnické organizace (UNISF (UNICEFL) (UNICEFF) a Odhady pokrytí imunizací.

Zpráva také používala atlas dozoru ECDC infekčních nemocí a měsíční zprávy o případech spalniček a zarděnek. Údaje o případech, stavu očkování, výsledcích, hospitalizacích a komplikacích byly shromážděny a analyzovány za účelem zjištění trendů, sezónnosti, rozdělení věkových skupin, mezer v očkování a stavu importu.

Byly vypočteny věkově specifické útoky a četnost očkování a importy případů byly klasifikovány na základě cestovní historie a expozice mimo sledované země. Údaje o hospitalizaci a komplikacích byly použity k posouzení závažnosti případů a výsledného stavu, včetně úmrtí, kdykoli byly k dispozici.

Kromě toho byly začleněny historické trendy v proočkovanosti proti spalničkám, četnosti oznámení a srovnání mezi zeměmi, aby bylo možné identifikovat vznikající zranitelnosti a poskytnout doporučení pro intervence v oblasti veřejného zdraví. Zpráva také uvádí, že jedenáct zemí EU/EHP zavedlo politiku povinného očkování proti spalničkám, což může přispět k rozdílům v pokrytí a zranitelnosti podle věku.

Klíčová zjištění

Zpráva zjistila, že počet případů spalniček v roce 2024 v EU/EHP dramaticky vzrostl, přičemž bylo hlášeno více než 35 000 případů, což je téměř desetkrát více než počet případů v roce 2023. Samotné Rumunsko představovalo 87 % všech případů.

Míra oznámení navíc přesáhla předpandemickou úroveň a dosáhla 77,4 případů na milion lidí. Nejpostiženější skupinou byli kojenci do jednoho roku s mírou infekce 1 175,4 na milion, následováni dětmi ve věku 1 až 4 let.

Asi 87 % hlášených případů se týkalo lidí, kteří nebyli očkováni. Alarmující bylo zjištění, že 90 % dětí ve věku od jednoho do čtyř let nebylo očkováno, což odhalilo významné mezery v imunitě v kritické věkové skupině. Zpráva také zdůraznila, že mezi staršími dětmi a dospělými existují mezery v imunitě, přičemž několik zemí uvádí, že většina případů se vyskytuje u lidí starších 30 let. To naznačuje historii nedostatečného zastoupení v těchto populacích. Například ve Francii, Itálii, Španělsku a Polsku se většina případů spalniček v roce 2024 vyskytla u dospělých ve věku 30 a více let, zatímco v Rumunsku byla většina případů u malých dětí.

Nemocniční hotspoty: Mezi 24 529 hospitalizovanými případy bylo 82 % neočkovaných, včetně 739 plně očkovaných lidí, což poukazuje na vzácný, ale skutečný výskyt průlomových infekcí.

Počet hospitalizací byl také vysoký, 79 % případů vyžadovalo nemocniční péči, převážně mezi neočkovanými dětmi. Ve skutečnosti bylo asi 82 ​​% hospitalizovaných případů neočkovaných a asi 80 % těch, u kterých se rozvinuly komplikace, jako je zápal plic nebo encefalitida, nebylo také očkováno, což dále zdůrazňuje rizika, kterým čelí osoby bez ochrany. Navíc byly často hlášeny komplikace jako zápal plic a encefalitida.

Bylo také zjištěno, že počet úmrtí na spalničky prudce vzrostl, s 23 úmrtími – 22 v samotném Rumunsku – ve srovnání s pouhými třemi v roce 2023. Většinu těchto úmrtí představovali kojenci a malé děti. Kromě toho se také zvýšil počet dovezených případů, zejména z Evropy, což zvýraznilo přetrvávající rizika přeshraničního přenosu.

Přes existenci dlouhodobých očkovacích programů pokrytí první dávkou mírně kleslo na 93,9 % a druhou dávkou na 88,8 %. Pouze čtyři země splnily cíl vyšší než 95% pokrytí pro druhou dávku imunizace proti spalničkám v roce 2024. Zpráva dále uvádí, že pouze tři země dosáhly více než 95% pokrytí pro první a druhou dávku v roce 2023.

Výzkumníci poznamenali, že informace o stavu očkování byly pro některé věkové skupiny neúplné a mohly být hlášeny nemírné případy, což mohlo podcenit skutečný výskyt.

Závěry

Souhrnně lze konstatovat, že epidemiologická zpráva ECDC z roku 2024 zjistila znepokojivé oživení spalniček v Evropě a zdůraznila vážné důsledky nedostatečné imunity a suboptimálního pokrytí očkováním.

Co se týče kojenců a malých dětí, je třeba urychleně podniknout kroky k obnovení ochrany komunity prostřednictvím očkovacích kampaní, cíleného dosahu a posílení dohledu, aby se zabránilo dalšímu opětovnému výskytu spalniček. Posílení digitalizovaných očkovacích informačních systémů a mezinárodní spolupráce s cílem zabránit přeshraničnímu přenosu jsou ve zprávě rovněž zdůrazněny jako klíčové strategie. Zpráva také zdůrazňuje význam cílených doháněcích kampaní pro přehlížené kohorty, zejména mezi mládeží a dospělými. Zdůrazňuje, jak národní rozdíly v politikách MMR – jako je načasování dávek vakcín a doháněcí programy – mohou částečně vysvětlit rozdíly ve vnímavosti specifické pro věk v rámci regionu.

Zdroje: