Nízký obsah vitamínu D v prvním trimestru souvisí s vyšším rizikem předčasného porodu a zkrácením délky plodu

Nízký obsah vitamínu D v prvním trimestru souvisí s vyšším rizikem předčasného porodu a zkrácením délky plodu

Zjištění naznačují, že časné těhotenství může být kritickým oknem pro mateřský vitamín D pro podporu růstu plodu a snížení rizika předčasného porodu

AktuálníAmerican Journal of Clinical NutritionStudie zkoumala, zda hladiny vitaminu D v prvním a druhém trimestru s vitaminem D u matky souvisí s růstem plodu a výsledky těhotenství.

Stav vitaminu D a výsledek těhotenství

V americkém průzkumu mělo přibližně 28 % těhotných nebo kojících žen nedostatek vitamínu D. Několik studií ukázalo, že nedostatečný stav vitaminu D u matky, tj. pod 50 nmol/l, může vést k nepříznivým výsledkům těhotenství pro kojence i matku. Nedostatek vitaminu D je spojován se zvýšeným rizikem gestačního diabetes mellitus, předčasných porodů a preeklampsie.

Vitamin D hraje důležitou roli v raném těhotenství. Podílí se například na produkci vaskulárního endoteliálního růstového faktoru a placentárního růstového faktoru. Tyto proangiogenní faktory jsou kritické pro regulaci časné vaskularizace placenty. Kromě toho je vitamín D nesmírně důležitý pro zdraví a tvorbu kostí. Předchozí studie spojovaly stav vitaminu D u matky s porodní hmotností a vývojem kostry.

Jen málo studií nezkoumalo, zda stav vitaminu D ovlivňuje vzorce růstu plodu v průběhu těhotenství. Předchozí výzkum předložil protichůdné důkazy týkající se účinnosti doplňků vitaminu D při zlepšování výsledků matek a novorozenců. Proto je důležité vyhodnotit účinky suplementace vitaminu D v různých obdobích těhotenství na výsledky matky a vzorce růstu plodu.

O studiu

Současná longitudinální studie zkoumala souvislosti mezi stavem vitaminu D v prvním a druhém trimestru a vzorcem růstu plodu, včetně gestačního věku při narození, malého vzhledem ke gestačnímu věku (SGA) a rizika předčasného porodu.

Všechna relevantní data byla získána z multicentrické prospektivní kohortové studie – Study of Nulliparous Pregnancy Outcomes: Surveillance of prospective Mothers (NUMOM2B). Tato studie v USA zahrnovala 10 038 těhotných žen, které nerodily. Údaje o těhotenství a biologické vzorky byly shromážděny od účastnic v prvním trimestru, na začátku druhého trimestru, na konci druhého/počátku třetího trimestru a při porodu.

Protože 25-hydroxyvitamin D (25(OH)d) nebyl původně měřen pro kohortu Numom2b. Celkem 351 účastníků Numom2b bylo náhodně vybráno k měření F25(OH)D pro aktuální studii. Růst plodu byl měřen ultrazvukem po těhotenství v 16.–21. a 22.–29. týdnu. Kromě toho byly při narození měřeny neonatální antropometrické odhady. Křivky růstu plodu byly sestrojeny na základě délky, hmotnosti a obvodu hlavynapř-Jádra.

Výsledky studie

Průměrný věk účastnic byl 27,9 let, průměrná délka těhotenství 38,8 týdne a průměrný index tělesné hmotnosti (BMI) 26,6. Přibližně 50 % kohorty mělo bakalářský titul a většina z nich byli nehispánští běloši. Ve srovnání se staršími účastníky měly mladší ženy větší pravděpodobnost nedostatku vitaminu D.

Zajímavé je, že účastníci s bakalářským titulem měli menší pravděpodobnost nedostatku vitaminu D, tj. 25(OH)d <50 nmol/l. Tito účastníci vykazovali vyšší sklon k užívání multivitaminových doplňků. Průměrné koncentrace 25(OH)D v prvním a druhém trimestru byly 68,1 nmol/la 78,0 nmol/l.

V prvním trimestru mělo 20 % žen koncentrace 25(OH)D pod 50 nmol/l, zatímco většina vykazovala koncentrace 25(OH)D nad 50 nmol/l. Ve druhém trimestru prokázalo 13 % žen nedostatek vitaminu D, zatímco 87 % mělo koncentrace 25(OH)D ≥50 nmol/l.

96 % kohorty mělo měření růstu plodu pro všechny trojnásobné body, zatímco zbývající 4 % měla měření pouze pro dvojnásobné body. Asociace mezi 25(OH)D a lineárním růstem plodu byly pozorovány v prvním trimestru. Koncentrace vitaminu D však u upravených modelů nebyla spojena ani s hmotností, ani s obvodem hlavy.

V prvním trimestru bylo 10 nmol/l spojeno s 25 (OH) D s délkou kolem 0,05.např-Po úpravě o rušivé faktory. Při použití poruch insuficience Institute of Medicine (IOM) (<50 versus ≥50 nmol/L) nebyla 25(OH)D ve druhém trimestru spojena s trajektoriemi růstu plodu pro délku, hmotnost nebo obvod hlavy po úpravě o matoucí faktory.

Přibližně 6 % kojenců se narodilo SGA a 8 % se narodilo předčasně. V současné studii byl první trimestr hodnocen 25 (OH) d kontinuálně nebo pomocí IOM binárních interceptů. Koncentrace 25(OH)D nebyla spojena s rizikem SGA nebo předčasným porodem.

Ve srovnání s ženami s 25 (OH) d > 80 nmol/l bylo zjištěno dříve. Druhý trimestr 25(OH)D nebyl spojen s SGA nebo předčasným porodem.

Závěry

V současné studii bylo zjištěno, že stav vitaminu D u matky v prvním trimestru silně souvisí s růstem plodu. Nedostatek vitaminu D v prvním trimestru byl spojen s vyšším rizikem kratšího středního těhotenství a předčasného porodu. Ve druhém trimestru však nebyl stav vitaminu D spojen s nepříznivými výsledky těhotenství nebo změnami ve vzorcích růstu plodu. V budoucnu musí vědci odhalit mechanismus, kterým vitamín D přispívá k růstu plodu.

Zdroje: