Nižší teploty zvyšují riziko gastroenteritidy mezi rohingskými uprchlíky v Bangladéši

Nižší teploty zvyšují riziko gastroenteritidy mezi rohingskými uprchlíky v Bangladéši

Chladnější teploty jsou spojeny se zvýšeným rizikem průjmu mezi rohingskými uprchlíky v Bangladéši, což zdůrazňuje potřebu zdravotních strategií citlivých na klima v prostředí uprchlíků.

Nová studie vědců z Hokkaidské univerzity zjistila, že nižší teploty významně zvyšují riziko gastroenteritidy u rohingských uprchlíků žijících v táborech Kutupalong a Nayapara v Bangladéši. Gastroenteritida je virová nebo bakteriální infekce, která způsobuje zánět žaludku a střev, což má za následek průjem, zvracení a bolesti žaludku. Publikováno vOtevřená síť JamaStudie je první, která zkoumá, jak teplota ovlivňuje žaludeční onemocnění u vysídlených populací, a zdůrazňuje potřebu lepších strategií ochrany klimatu pro ochranu těchto zranitelných komunit.

Rohingové patří k největším populacím bez státní příslušnosti na světě a tvoří jednu sedmičku celosvětové populace bez státní příslušnosti. Bangladéš od roku 1948 hostil několik vln rohingských uprchlíků, s výrazným nárůstem v roce 2021 kvůli eskalujícím nepokojům v Myanmaru. Dnes žije odhadem 918 898 Rohingů ve 34 táborech v Cox’s Bazar v Bangladéši. Tyto tábory jsou přeplněné a jejich populace dosahuje až 60 000 lidí na kilometr čtvereční, což způsobuje vážné problémy v oblasti veřejného zdraví. Infekční onemocnění, jako jsou respirační infekce, virová horečka a průjem, jsou běžné kvůli nehygienickým podmínkám, závislosti na kontaminovaných mělkých studnách a omezenému přístupu k čisté vodě, zejména v období sucha.

Studie, která zaznamenala data z více než 64 000 případů gastroenteritidy na klinikách provozovaných UNHCR v letech 2019 až 2021, našla souvislost mezi teplotními změnami a rizikem gastroenteritidy. V Kutupalongu vědci zjistili, že riziko se zvyšuje, když teploty buď klesly, nebo stouply nad referenční teplotu 26 °C. To naznačuje, že jak extrémní chlad, tak extrémní teplo přispívají k vyššímu počtu případů gastroenteritidy. V Nayapara, jak teploty klesaly, riziko gastroenteritidy neustále rostlo, bez jasného prahu nebo bodu zlomu.

Klíčovým zjištěním studie bylo, že chladnější počasí mělo tendenci mít opožděný účinek, přičemž nejvyšší počet případů gastroenteritidy se objevil asi dva a půl týdne (asi 18 dní) po vystavení nízkým teplotám. Tento opožděný efekt byl konzistentní v obou táborech.

Výzkum ukázal, že virové gastroenteritidy, jako jsou ty způsobené noroviry a rotaviry, jsou častější v chladnějším počasí a mohou trvat až dva týdny. Naproti tomu vyšší teploty vytvářejí příznivé podmínky pro bakteriální infekce jako napřSalmonellaACampylobacterkteré obvykle způsobují onemocnění na několik dní až týden. Naše studie ukazuje, jak může chladné počasí řídit šíření gastroenteritidy v uprchlických táborech, kde špatná hygiena a omezený přístup k čisté vodě činí infekce ještě obtížnějšími. “

Xerxes Seposo,Docent,Ústav hygieny, Graduate School of Medicine na Hokkaido University, korespondující autor studie a společný první autor

Studie zdůrazňuje rostoucí hrozbu, kterou změna klimatu představuje pro globální zdraví, zejména pro uprchlíky. S rostoucím vysídlením populace se zvyšuje porozumění tomu, jak počasí ovlivňuje rizika onemocnění u těchto vysídlených populací (tjUprchlické tábory jsou stále důležitější. "I když je důležité rozpoznat zdokumentovaná zdravotní rizika těchto zranitelných populací, je zapotřebí větší důraz a opatření k posílení odolnosti jejich zdravotních systémů vůči klimatu," řekl Takuya Takata z katedry hygieny na Hokkaidské univerzitě, další společný první autor studie.

Tato studie poskytuje důležité poznatky o zdravotních výzvách klimatických změn. „Jelikož se očekává, že populace rohingských uprchlíků bude nadále růst, politici a humanitární organizace musí jednat rychle, aby zajistili, že tyto komunity dostanou podporu a zdroje potřebné k přizpůsobení se nepředvídatelným dopadům změny klimatu,“ uzavírá Seposo.

Zdroje: