Pouze 13 % dospělých Francouzů má optimální zdraví srdce – zde je to, co způsobuje tento rozdíl

Pouze 13 % dospělých Francouzů má optimální zdraví srdce – zde je to, co způsobuje tento rozdíl

Navzdory všeobecnému přístupu ke zdravotní péči má většina dospělých Francouzů neoptimální zdraví srdce – ale nový výzkum ukazuje, že i mírné zlepšení životního stylu by mohlo dramaticky omezit kardiovaskulární riziko.

Navzdory významným pokrokům v medicíně zůstávají kardiovaskulární onemocnění hlavní příčinou úmrtí na celém světě. Nedávno publikovaná studie vAmerican Journal of Prudemitive Cardiologyzjistili, že pouze 13 % dospělých Francouzů ve věku 18 až 69 let v metropolitních oblastech má optimální kardiovaskulární zdraví. V tomto výzkumu bylo kardiovaskulární zdraví hodnoceno pomocí aktualizovaného Life's Essential 8 (LE8) od American Heart Association (nahrazující předchozí LS7), který ukazuje, že významná většina francouzské populace nedosahuje ideální kardiovaskulární pohody.

Hodnocení kardiovaskulárního zdraví

Problémy se spánkem vynikají po celém světě: Zatímco hladiny cukru v krvi byly hvězdné, průměrné zdraví spánku ve Francii (70/100) zaostávalo za našimi údaji – tichá krize v kultuře známé svou radostí ze života.

Kardiovaskulární onemocnění (CVD) zůstávají hlavním globálním zdravotním problémem navzdory pokrokům v prevenci a iniciativám v oblasti veřejného zdraví, jako je zákaz kouření. V roce 2019 představovaly KVO třetinu všech úmrtí na celém světě a jsou i nadále hlavní příčinou invalidity. V Evropské unii dosáhla v roce 2021 ekonomická zátěž spojená s řízením kardiovaskulárních onemocnění (CVD) 282 miliard EUR, přičemž pouze malá část těchto výdajů byla vyčleněna na primární prevenci.

Tato situace zdůrazňuje naléhavou potřebu účinnějších strategií prevence. American Heart Association vyvinula skóre LE8, nástroj pro hodnocení a sledování kardiovaskulárního zdraví v populacích. Vyšší hladiny LE8 jsou spojeny se sníženým výskytem kardiovaskulárních onemocnění (CVD), nižší úmrtností a zlepšením celkového zdraví. Ideální výsledky však zůstávají neobvyklé a existují omezené údaje o faktorech, které určují výsledky LE8, zejména mimo Spojené státy.

Aktuální studie

V této studii tým vědců ve Francii analyzoval data z Constances Cohort, rozsáhlé francouzské studie, která rekrutovala účastníky ve věku 18 až 69 let z různých regionů v metropolitní Francii v letech 2012 až 2019. Účastníci byli náhodně vybráni z francouzské národní databáze sociálního zabezpečení.

Města vs. venkov: Obyvatelé měst dosáhli nižšího skóre, ale nejen kvůli dietě nebo cvičení. Výzkumníci poukázali na hlukové znečištění a roztříštěné sociální sítě jako na neviditelná městská rizika.

Výzkumníci použili návrhové váhy, aby zajistili, že vzorek přesně reprezentuje francouzskou populaci z hlediska věku, pohlaví, socioekonomického postavení a geografického rozložení. Poté zkoumali kardiovaskulární zdraví účastníků pomocí skóre LE8, které zahrnuje osm složek: dietu, index tělesné hmotnosti (BMI), úroveň fyzické aktivity, expozici nikotinu, zdraví spánku (nový přírůstek k metrikám AHA), krevní lipidy, hladinu cukru v krvi a krevní tlak.

Strava byla hodnocena pomocí dotazníku o frekvenci jídla, zatímco fyzická aktivita a délka spánku byly účastníky samy hlášeny. Expozice nikotinu byla stanovena na základě vlastního kuřáckého stavu a BMI byl vypočítán z měření v centrech pro hodnocení zdraví. Krevní tlak, hladiny lipidů a glykémie byly navíc měřeny standardizovanými testy (s výjimkou HbA1c, který uvedlo samo 99 % účastníků a bylo naměřeno pouze u 1 %). Skóre LE8 pro každou z osmi složek se pohybovalo od 0 do 100, přičemž celkové skóre LE8 bylo průměrem těchto složek.

Studie také zohledňovala různé kovarianty, včetně pohlaví, věku, venkovského nebo městského bydliště, socioprofesního statusu, úrovně vzdělání, stavu soužití (partner/žádný partner), konzumace alkoholu, depresivních symptomů, socioekonomické deprivace a rodinné anamnézy KVO.

Výsledky

Studie zjistila, že průměrné skóre LE8 u dospělých Francouzů bylo 66,11, přičemž ženy měly vyšší skóre než muži (68,92 oproti 62,79). Pouze 13,21 % účastníků dosáhlo vysokého skóre LE8 (rovné nebo více než 80 bodů). Většina (76,81 %) měla střední skóre (50–79 bodů) a 9,43 % mělo nízké skóre (pod 50 bodů).

Mezi jednotlivými složkami skóre LE8 měla nejnižší průměrné skóre strava (41,50) a nejvyšší hladina cukru v krvi (95,50). Tato skóre prokázala významné rozdíly v dosahování optimálního kardiovaskulárního zdraví, přičemž stravovací návyky jsou zvláště kritickou oblastí pro zlepšení.

Prevence dostává haléře: EU vynakládá 97 % svého rozpočtu na KVO ve výši 282 miliard EUR na léčbu, nikoli na prevenci. Studie to nazývá „nákladnou nerovnováhou“, která vyzývá tvůrce politik, aby financovali zdravější potraviny a města, kde se dá chodit pěšky.

Jako prediktory vyšších skóre LE8 bylo identifikováno několik faktorů, včetně nižšího věku, ženského pohlaví, vyššího vzdělání, samostatné výdělečné činnosti, méně depresivních symptomů, žádného partnera, nižší konzumace alkoholu, života na venkově, nižší socioekonomické deprivace a žádné rodinné anamnézy kardiovaskulárního onemocnění (CVD). Tyto výsledky naznačují, že jak individuální chování, tak socioekonomická onemocnění hrají zásadní roli v kardiovaskulárním zdraví.

Je pozoruhodné, že ženy měly téměř třikrát vyšší pravděpodobnost než muži dosáhnout vysokého skóre LE8 (18,3 % oproti 7,2 %). Studie také diskutovala o tom, jak mohou biologické, psychosociální a zdravotní přístupové faktory – jako vzdělání, deprese a konzumace alkoholu – přispět k této nerovnosti.

Výzkumníci také zjistili, že hladiny LE8 měly tendenci klesat s věkem, zejména od mladé dospělosti do středního věku, po kterém se ustálily, což zdůrazňuje potřebu celoživotních preventivních strategií přizpůsobených věku.

Studie také odhadla, že významné části kardiovaskulárních příhod by bylo možné předejít zlepšením hladin LE8 v populaci. Pokud by všichni účastníci dosáhli vysokého skóre LE8, bylo by možné se potenciálně vyhnout 81 % příhod KVO, za předpokladu srovnatelné míry výskytu KVO v populacích. I mírné zlepšení hodnot LE8 by mohlo zabránit 68 % událostí. Kromě toho vědci odhadli, že zvýšení procenta populace s vysokými hladinami LE8 z 13 % na 20 % by mohlo odvrátit přibližně 14 % kardiovaskulárních příhod.

Výzkumníci uznali několik omezení, včetně neúplnosti dietních metrik kvůli chybějícím údajům o hladinách vlákniny a sodíku, údajích o Hba1c, které sami uvedli, a potenciálu zkreslení v údajích, které sami nahlásili. Poznamenali také, že studie vyloučila jednotlivce z francouzských cizích území, což omezuje zobecnění. Navzdory těmto omezením studie poskytla cenné poznatky o kardiovaskulárním zdravotním stavu dospělých Francouzů.

Závěry

Závěrem studie ukázala, že navzdory univerzálnímu přístupu ke zdravotní péči v metropolitní Francii má pouze malá část dospělé populace v zemi optimální kardiovaskulární zdraví. Pouze 13 % dospělé populace mělo optimální hladiny LE8 a většina měla suboptimální úrovně kardiovaskulárního zdraví.

Výsledky však naznačují, že i mírné změny životního stylu a stravy by mohly vést k výraznému zlepšení. Výsledky zdůraznily potřebu nejen personalizovaných a kontextově specifických preventivních strategií, ale také zavádění přístupů prevence základních příčin zaměřených především na prevenci rozvoje rizikových faktorů. Tato zjištění podporují rozvoj integrovaných, multidisciplinárních politik veřejného zdraví přizpůsobených podskupinám populace a životním etapám.

Zdroje: