Studie zdůrazňuje nadhled při vyšetřování dětských poranění mozku

Transparenz: Redaktionell erstellt und geprüft.
Veröffentlicht am

Nová národní studie ukazuje, že téměř čtvrtina amerických dětí s příznaky poranění mozku nebo otřesu mozku není vyšetřena na tento stav, přičemž je pravděpodobné, že mladší děti budou vynechány. Recenzovaný americký výzkum, publikovaný v časopise Brain Injury, také ukazuje, že děti s příznaky nebo diagnózou poranění mozku nebo otřesu mozku měly častěji příznaky deprese než ostatní dospívající. Také se hůře spřátelili. Rutinní kontroly by pomohly zajistit, aby se takovým dětem dostalo péče, kterou potřebují, říká vedoucí výzkumnice Priyanka Ramulu, která se o toto téma začala zajímat po studiu v...

Studie zdůrazňuje nadhled při vyšetřování dětských poranění mozku

Nová národní studie ukazuje, že téměř čtvrtina amerických dětí s příznaky poranění mozku nebo otřesu mozku není vyšetřena na tento stav, přičemž je pravděpodobné, že mladší děti budou vynechány.

Recenzovaný americký výzkum publikovaný v časopiseporanění mozku,také ukazuje, že děti s příznaky nebo diagnózou poranění mozku nebo otřesu mozku měly vyšší pravděpodobnost příznaků deprese než ostatní dospívající. Také se hůře spřátelili.

Rutinní kontroly by pomohly zajistit, aby se takovým dětem dostalo péče, kterou potřebují, říká vedoucí výzkumnice Priyanka Ramulu, která se o toto téma začala zajímat poté, co ve věku 15 let utrpěla otřes mozku při autonehodě.

Výzkum prováděla na střední škole v Marylandu a nyní studuje neurovědu na Duke University.

Poranění hlavy při sportu, autonehodách, pádech a jiných typech úderů do hlavy mohou být u dětí vážnější než u dospělých, protože jejich mozek se stále vyvíjí.

Předchozí práce ukázaly, že příznaky jako únava, bolesti hlavy a potíže s pamětí a koncentrací mohou trvat roky, narušovat školní docházku a zvyšovat riziko sebepoškozování a sebevraždy u mladých lidí.

Většina tohoto výzkumu však byla prováděna na dospělých nebo dětech léčených na klinikách a chybí informace o účincích otřesů a poranění mozku na mládež v běžné populaci.“

Priyanka Ramulu, vedoucí výzkumný pracovník

K vyřešení tohoto problému paní Ramulu společně s Dr. Varshini Varadarajem z Johns Hopkins University v Baltimoru a Dr. Samir Belagaje z Emory University v Atlantě shromáždily údaje od 4 269 dětí ve věku 5 až 17 let, jejichž rodiče (nebo jiný odpovědný dospělý) se v roce 2020 účastnili národního průzkumu rozhovorů o zdraví (NHIS), národního zástupce studie.

Rodiče byli dotázáni, zda dítě mělo někdy příznaky poranění mozku nebo otřesu mozku v důsledku úderu nebo úderu do hlavy. Možné příznaky uvedené v seznamu byly: ztráta vědomí nebo bezvědomí; omámení nebo zanechání mezery v paměti; Bolest hlavy, zvracení, rozmazané vidění nebo změny nálady nebo chování.

Byli také dotázáni, zda bylo dítě někdy vyšetřeno na otřes mozku nebo poranění mozku a zda to vedlo k diagnóze otřesu mozku.

Asi 8,7 % dětí mělo příznaky otřesu mozku nebo poranění mozku a 5,3 % mělo formální diagnózu.

Extrapolace výsledků na všechny děti v USA ve věku 5 až 17 let naznačuje, že 4,6 milionu dětí mělo příznaky a 2,6 milionu dostalo diagnózu v roce 2020.

Navíc asi 23 % dětí s příznaky nebylo vyšetřeno na otřes mozku nebo poranění mozku (což představuje asi jeden milion celostátně), přičemž u mladších dětí je pravděpodobnější, že nebudou vyšetřeny.

Součástí průzkumu byly i dotazy na aktuální psychickou a sociální pohodu dítěte.

Ti, kteří zažili příznaky nebo diagnózu otřesu mozku nebo poranění mozku, měli o 60 % vyšší riziko příznaků deprese a dvojnásobné riziko úzkosti než ti, kteří neměli příznaky nebo diagnózu.

Také častěji užívali léky na zlepšení své schopnosti koncentrace (70 % pravděpodobnější), duševního zdraví, chování nebo emocí a častěji vyhledávali poradenství (pravděpodobnost 50 %).

„Zjistili jsme, že jen něco málo přes čtvrtinu (26 %) lidí s příznaky úzkosti nebo deprese dostávalo terapii nebo léky,“ říká paní Ramulu. "Pokud jsou problémy s duševním zdravím nedostatečně léčeny, může to zvýšit riziko sebepoškozování a sebevraždy."

Děti s příznaky a/nebo diagnózou otřesu mozku nebo poranění mozku také obtížněji navazovaly přátelství (pravděpodobnost 57 %).

Přestože studie nedokázala příčinnou souvislost, výsledky naznačují, že otřesy mozku zvyšují riziko psychických, sociálních a behaviorálních potíží u dětí, tvrdí vědci.

Omezení studie zahrnují nedostatek informací o tom, kdy došlo k poranění hlavy a jak závažné bylo poranění mozku. Navíc nebylo jasné, zda psychické problémy byly specifické pro trauma hlavy, nebo zda k nim došlo po jiných úrazech a nemocech.

Autoři dospěli k závěru, že je naléhavě nutné provést screening všech dětí na otřesy a poranění mozku po úderu do hlavy.

„Rutinní hodnocení dětí, které utrpěly ránu do hlavy, je zásadní, pokud mají děti dostat léčbu a péči, kterou potřebují, ať už jde o léky, psychologické poradenství nebo pomoc při navazování přátelství,“ vysvětluje paní Ramulu.

"Identifikace otřesu mozku nebo poranění mozku je také důležitým krokem v prevenci druhého poranění hlavy, které může být vážnější a může trvat déle, než se z něj zotaví."


Zdroje:

Journal reference:

Ramulu, P.K.,a kol.(2024). Asociace příznaků a diagnózy otřesu mozku/zranění mozku s duševní a sociální pohodou u dětí z průzkumu National Health Interview Survey (NHIS) v roce 2020. Poranění mozku. doi.org/10.1080/02699052.2024.2328312.